Státní rozpočet skončil v lednu v přebytku, přesto jde o nejhorší výsledek od krizového roku 2009

Stát v lednu hospodařil s přebytkem 9,1 miliardy korun. Oproti stejnému období jde ale o 36,8 miliardy horší výsledek. Lednový přebytek byl naposledy nižší v roce 2009.

Podle ministerstva financí je hlavním důvodem propad příjmů kvůli zpomalení přílivu peněz z EU meziročně o dvě třetiny. Ve srovnání s lednem 2016 vzrostly také o více než pětinu výdaje státního rozpočtu. Nejvíce se na tom podílel růst důchodů a také vyšší transfery obcím a krajům.

Menší objem prostředků z EU a růst výdajů se státu podařilo částečně vyrovnat vyšším výběrem daní a pojistného na sociální zabezpečení, které meziročně vzrostly o 6,6 procenta.

Příznivý vliv na příjmy státu měl růst spotřební daně z tabáku od 1. ledna.

Na DPH stát ve srovnání s loňským lednem vybral o 3,4 procenta více, téměř o 8,5 procenta se zvýšilo inkaso daně z příjmu zaměstnanců a podobným tempem rostl také výběr pojistného na sociální zabezpečení.

"Daňové příjmy dosáhly slušné dynamiky naznačující, že koncem loňského roku pokračoval ekonomický růst, tažený především spotřebou," řekl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle Sobíška lze říci, že nová data neodhalují žádný zásadní problém veřejných financí. Na druhou stranu ale není žádoucí zveřejněné informace přeceňovat, protože lednové výsledky rozpočtu nebývají reprezentativní pro celý rok.

Přestože státní rozpočet skončil loni přes plánovaný sedmdesátimiliardový deficit v rekordním přebytku 61,8 miliardy korun, na letošek poslanci schválili schodek 60 miliard korun. Ministerstvo financí předpokládá, že daňové příjmy státu letos podpoří růst mezd a také druhá fáze elektronické evidence tržeb, ve které se do systému od 1. března zapojí podnikatelé v maloobchodu a velkoobchodu.

Na druhé straně však ministerstvo počítá s propadem příjmů spotřební daně z tabákových výrobků kvůli takzvanému protikuřáckému zákonu.

Vliv na letošní výsledek státního rozpočtu by mohly mít i podzimní parlamentní volby.

"Kromě běžných výdajů rostou i kapitálové výdaje, které meziročně přidaly 300 milionů korun. Očekáváme, že letos budou vyšší i kvůli podzimním volbám do Poslanecké sněmovny," uvedl ekonom Komerční banky David Kocourek.

Také hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda očekává, že předvolební doba povede k navyšování investičních výdajů. "Deficit za rok 2017 ale bude i tak možná až o polovinu nižší oproti rozpočtované hodnotě 60 miliard korun," uvedl.