Počet žadatelů o azyl je v Česku pětadvacetkrát menší než evropský průměr, uvedl Eurostat

Česko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají o azyl nejméně. Zatímco v osmadvacítce připadá na milion obyvatel v průměru 702 lidí, kteří poprvé usilují o získání ochrany, v ČR je jejich množství pětadvacetkrát menší. Na milion lidí bylo 28 žadatelů. Vyplývá to ze zprávy o azylové situaci v unii za třetí loňské čtvrtletí, kterou na svém webu zveřejnil Eurostat. Podle něj je ČR spolu se Slovenskem, Portugalskem, Rumunskem a Estonskem státem s nejmenším počtem žadatelů o azyl na počet obyvatel.

Podle údajů ministerstva vnitra v roce 2016 v Česku požádalo o ochranu 1213 lidí, žádost podávali poprvé. Dalších 262 žádostí bylo opakovaných. Celkem úřady obdržely 1475 žádostí. O rok dřív jich bylo o 50 více, v roce 2014 pak 1156 a v roce 2013 celkem 707.

Podle Eurostatu od začátku října 2015 do konce loňského září v osmadvacítce podalo svou první žádost o azyl téměř 1,38 milionu lidí. V Česku to udělalo 1265 z nich, tedy zlomek promile celkového počtu. Úřady v jednotlivých zemích vyřídily loni ve třetím čtvrtletí 280 900 žádostí migrantů, kteří o azyl žádali poprvé. V 63 procentech případů ochranu cizincům přiznaly.

Podle údajů Eurostatu patří ČR k zemím, kde uprchlíci usilovali o azyl nejméně. "Nejnižší míry byly na Slovensku, v Portugalsku, Rumunsku, České republice a Estonsku," uvedl Eurostat na webu. Naopak nejčastěji chtěli migranti azyl získat v Německu, Řecku a na Maltě.

Na milion obyvatel připadlo v Česku 28 žadatelů o azyl. Na Slovensku to bylo sedm, v Portugalsku 19, v Rumunsku 22 a v Estonsku 30 žadatelů. Průměr EU činí 702 žadatelů na milion obyvatel. Německo mělo podle Eurostatu v loňském třetím čtvrtletí 2890 žádostí na milion obyvatel, celkem jich od podzimu 2015 za rok obdrželo 761 680.

Všech cizinců, kteří podali žádost poprvé i opakovaně, bylo loni ve třetím čtvrtletí 727 na milion euroobčanů. V Česku i Estonsku to bylo 34 a na Slovensku osm, v Portugalsku 32 a v Rumunsku 23.

Většinu žadatelů v EU tvořili ve třetím kvartále lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. V Česku třetinu žádostí podali Ukrajinci a Ukrajinky - bylo jich 95. Ze Sýrie pocházelo 25 žadatelů, stejný počet byl z Kuby.

Svou zprávu o přístupu pětice zemí ze středu a východu EU k žadatelům o azyl představí ve středu v Praze zástupci neziskových organizací. Podle nich postup v Česku, Maďarsku, Polsku, Slovinsku a Bulharsku při migrační krizi v posledních dvou letech vedl k "závažným protiprávním a praktickým omezením práva hledat azyl". Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) uvedla, že při zajištění kontroly hranic a bezpečnostních opatřeních je nutné dodržovat i lidská práva a mezinárodní pravidla.