Krajský soud v Praze v pondělí vrátil k došetření druhou větev kauzy bývalého poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha. Napsala to ve čtvrtek Mladá fronta Dnes (MfD), které to sdělila mluvčí krajského soudu Pavlína Bočková. Důvody rozhodnutí mluvčí odmítla uvést s tím, že musí být nejprve doručeno účastníkům řízení. Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, kriminalisté v něm navrhli obžalovat devět lidí a osm firem včetně stavební společnosti Metrostav.
"Bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání, kdy se konalo jednání o předběžném projednání obžaloby, tak, že se věc vrací k došetření," cituje deník Bočkovou. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nechtěla verdikt soudu komentovat, protože ho zatím neměla k dispozici.
Někteří advokáti obviněných se domnívají, že rozhodnutí může souviset s tím, že odvolací soud v první části případu Rath označil odposlechy kvůli údajně nedostatečnému zdůvodnění příkazů za nezákonné, a tudíž nepoužitelné, píše MfD.
Také v kauze manipulace tendrů v nemocnicích je přitom pro vyšetřovatele důležitým důkazem to, co odposlechli v kancelářích a domech.
Další advokáti podle deníku připomínají, že začala platit novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.
Jeho kritici už při schvalování namítali, že dává firmám šanci vyvinit se a že některé rozjeté kauzy mohou skončit.
Obvinění ve druhé větvi kauzy, mezi kterými je také Rath, podle vyšetřovatelů požadovali úplatky za 66,4 milionu korun, z toho převzali 3,4 milionu korun. Případ se týká rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Celkem šlo o zakázky za více než 700 milionů korun.
V první větvi korupční kauzy krajský soud uznal v červenci 2015 Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení.
Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, exposlance ODS Petra Kotta, kteří dostali trest o rok nižší. Podezřelé stavební zakázky se týkaly modernizací středočeských nemocnic či opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku.
Rozsudek v první části kauzy, v níž bylo obžalováno celkem 11 lidí, zrušil loni před vánočními svátky kvůli nezákonným odposlechům pražský vrchní soud. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) proti tomu chystá stížnost k Nejvyššímu soudu.
U Nejvyššího soudu se chce bránit i Rath
Podnět pro podání stížnosti k Nejvyššímu soudu kvůli porušení zákona podal Pelikánovi také přímo Rath. V dokumentu si stěžuje na to, že se případem na začátku zabývali ústečtí žalobci a odposlechy, sledování podezřelých nebo domovní prohlídky povoloval ústecký soud. Tím měl být podle něj porušen zákon v jeho neprospěch. Ministr se zatím nevyjádřil. Pelikán má na stole také podnět od pražského vrchního státního zastupitelství, u něhož avizoval, že ho brzy předá Nejvyššímu soudu.
Pražský vrchní soud loni v říjnu zrušil v Rathově korupční kauze rozsudek kvůli nezákonným odposlechům, které u nového řízení před Krajským soudem v Praze nepůjdou použít jako důkaz.
Rath v podnětu pro ministra na rozdíl od žalobců souhlasí s názorem vrchního soudu. Tvrdí také, že další závažná vada spočívá v porušení místní příslušnosti soudu a státního zastupitelství. Tím se soud zabýval jen okrajově.
"Procesním důsledkem této vady je mimo nezákonnosti odposlechů a záznamů ze sledování osob a věcí též procesní nepoužitelnost řady dalších důkazů opatřených v přípravném řízení," uvádějí Rathovi advokáti v textu stížnosti.
V dokumentu, který má 35 stran, argumentují tím, že severočeští žalobci i soudy museli od listopadu 2011 vědět, že se údajná trestná činnost týká Středočeského kraje, případně Prahy. Tehdy policisté sepsali oznámení o zahájení úkonů trestního řízení a kauza měla podle dokumentu putovat k oprávněným žalobcům a soudům.
"V záznamu není uvedena jakákoliv zmínka o tom, že by trestná činnost měla být, byť jen částečně, páchána v Ústí nad Labem nebo Ústeckém kraji," zdůrazňuje dokument. Dodává také to, že na severu Čech nebydlel nikdo z podezřelých, které policie odposlouchávala.
Podle Rathova advokáta Romana Jelínka by mohl Nejvyšší soud při zkoumání podnětu sjednotit judikaturu, která se místní příslušnosti týká. Pražský vrchní soud totiž podle něj v jednom případu postupoval v souladu s loňským nálezem Ústavního soudu, podle něhož by se nemělo stávat, že třeba o vazbě, prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než se údajná trestná činnost odehrála. V Rathově kauze ale stejně nepostupoval. "Existují tady vedle sebe dva různé právní názory ke stejné otázce," řekl Jelínek.
