Věková hranice pro odchod do důchodu bude možná 65 let. Novelu, která to předpokládá, ale podle níž se bude moci věk časem upravovat podle doby dožití, podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Předloha přečkala návrhy opoziční TOP 09 na zamítnutí a na vrácení vládě k přepracování a míří k posouzení do sociálního výboru.
Důchodový věk se nyní každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce, legislativa počítá se sjednocením věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy narozené po roce 1971. Takzvaný strop pro růst věku neexistuje.
Pravicoví poslanci mluví v souvislosti s novelou o populismu. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL ji podpořila před říjnovými krajskými volbami, podle Vladislava Vilímce (ODS) z politických důvodů a bez praktických dopadů. "Jedná se o zavřené oči a neochotu vidět budoucnost," kritizovala předlohu také Jitka Chalánková z TOP 09. Na rozdíl od vlády tvrdí, že lidé ztratí jistotu, kdy budou do důchodu odcházet. "Tento krok je pouze marketingový tah," dodala.
Poslanec KSČM Miroslav Opálka uvedl, že Česko má nižší průměrnou dobu dožití, než je průměr. "Říkáme našim občanům, že budou v důchodu kratší dobu," podotkl. Novela se podle něho tváří, že stanoví hranici, přitom obsahuje režim změn takzvaného stropu.
Novela o důchodovém pojištění vedle omezení věku totiž obsahuje i pasáže, podle kterých v roce 2019 vznikne zpráva o očekávané době dožití lidí narozených mezi roky 1966 a 1995. Když se ukáže, že by měli žít v důchodu více než čtvrtinu života, vláda, už nová, rozhodne, zda bude maximální důchodový věk upravovat. Nová vyhodnocení by měla následně vznikat každých pět let.
První zpráva pro rozhodování by měla být zpracována na základě dat z roku 2018. Podle materiálu ministerstva práce a sociálních věcí pro kabinet nelze do té doby předpokládat výraznější změny v očekávání vývoje střední délky života. Zpráva tak patrně ukáže, že důchodový věk pro dosažení v průměru jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu by měl být u narozených v roce 1994 stanoven na úrovni okolo 68,6 roku.
