Národní cenu Česká hlava si letos má odnést Jiří Forejt. Na myších hledá klíč ke vzniku nových druhů

Celou svou kariéru se profesor Jiří Forejt ve svém výzkumu zaměřuje na jednu z nejzákladnějších otázek - jak vznikají nové biologické druhy.

Odpovědi se dobírá hlavně na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, v oddělení myší genomiky, které řídí.

Nyní se mu má dostat jedné z největších českých vědeckých poct - vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace jej zvolila jako kandidáta na cenu Česká hlava. Ta se čtrnáctým rokem uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje a její laureáti dostávají jako odměnu milion korun.

Minulý rok se například na seznam nositelů prestižního ocenění připsal český anglista a shakespearolog Martin Hilský, cenu dříve získal také světoznámý chemik Antonín Holý, který by tento týden oslavil osmdesát let.

Volbu ještě musí schválit vláda, ocenění se zpravidla uděluje v prosinci. Podle lidoveckého předsedy a zároveň místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka šlo o poměrně jasnou volbu. Jeho rada vybírala z osmi kandidátů napříč vědními obory.

"Profesor Forejt je světově uznávaným odborníkem v oboru myší genomiky. Myš je modelový organismus blízký člověku a výsledky výzkumu jsou využívané i v oblasti lidské genetiky," komentoval volbu Bělobrádek s tím, že Forejtův výzkum takzvané hybridní sterility, tedy mechanismu umožňujícího vznik nových biologických druhů, pomohl problém, který vědci řeší desítky let, celosvětově objasnit.

Profesor Jiří Forejt má za sebou více než stovku odborných publikací, některé vyšly i v nejprestižnějších světových vědeckých časopisech, jako jsou Nature nebo Science. Jako hostující profesor působil také na americké Princetonské univerzitě.

Zdroj foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR