Navrhovaný zákon o prokazování původu majetku opětovně projednají poslanci. Senát v něm chce na návrh koaliční ČSSD snížit rozdíl mezi nárůstem jmění poplatníka a jeho vykázanými příjmy, při kterém by ho finanční správa mohla k prokázání původu majetku vyzvat a případně jej zdanit. Zatímco vláda navrhla hranici sedm milionů korun, horní komora požaduje dnešním verdiktem pětimilionovou mez. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s úpravou souhlasil.
Sedmimilionová hranice by byla podle vyjádření senátorů ČSSD i například Jiřího Čunka z KDU-ČSL příliš vysoká. "To je pro většinu obyvatel naprosto nepředstavitelná částka," uvedl Radko Martínek (ČSSD). Jeho stranický kolega Petr Vícha zaspekuloval o tom, zda nejde o zákon, který legalizuje nezdaněné příjmy do sedmi milionů korun.
Sociální demokraty rozhořčilo i Babišovo vysvětlení, jak hranice vznikla. Babiš totiž uvedl, že hnutí ANO a ministerstvo financí chtělo pět milionů korun, ČSSD deset milionů. "Tak jsme se šábli na sedm, na koaliční radě," řekl ministr. Sociální demokraté ale poukazovali na to, že to bylo přesně naopak - pět milionů chtěla ČSSD a deset milionů Babišovo hnutí.
"Pan ministr Babiš tady předvedl, co je zdrojem jeho politického úspěchu: prostě pouštět polopravdy, nařčení, opačná stanoviska a z toho dělat politické body," řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Babiš na jeho slova před plénem nereagoval.
Sociální demokraté si pak vzali čtvrthodinovou přestávku, aby pozměňovací návrh připravili. Zvedlo pro něj ruku ruku 47 senátorů, nikdo nebyl proti a 13 členů horní komory se hlasování zdrželo.
Horní komora před tím nepřijala návrh na schválení normy ve vládní verzi ani požadavek Elišky Wagnerové (za SZ) na její zamítnutí. Wagnerová soudí, že zákon dopadne selektivně hlavně na lidi, na které přijde udání. "V právním státu je nemožné, aby zákon dopadal selektivně, i na základě libovůle státní správy," uvedla bývalá ústavní soudkyně.
Babiš jejím výtkám oponoval, předloha je podle něj o posílení pravomocí finanční správy. Bude moci podle ní prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. "Když policie zastavuje řidiče na dálnici, je to také selektivní," řekl ministr.
Předloha předpokládá, že v případě, že by poplatník nebyl schopen prokázat původ svých příjmů, byla by mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat.
Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku by hrozil podle předlohy až tříletý trest vězení místo nynějšího jednoho roku. Byl by možný i peněžitý trest.
Norma by měla být účinná od druhého kalendářního měsíce potom, co vyjde ve sbírce zákonů. Neznamená zavedení plošných majetkových přiznání.
