Sněmovna schválila zahraniční armádní mise na další dva roky. Vojáci opět odjedou do Afghánistánu nebo Mali

Sněmovna v úterý schválila návrh zahraničních misí armády pro další dva roky. Vojáci budou dál působit například v Afghánistánu a v Mali. Pro příští rok předpokládá ministerstvo obrany náklady asi 1,16 miliardy korun, o rok později 1,12 miliardy. Současný mandát pro české ozbrojené síly v zahraničí zanikne na konci roku.

Návrh, který ještě musí schválit Senát, odráží podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) priority Česka, vývoj ve světě i závazky v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. "Všechny navrhované operace jsou v souladu s mezinárodním právem," uvedl. Proti předloze vystoupil v debatě jen Alexander Černý (KSČM), podle kterého "haraší zbraněmi". Členové klubu KSČM hlasovali jako jediní proti misím.

Největší jednotka by opět měla působit v Afghánistánu. V roce 2017 v něm česká armáda chce mít až 270 vojáků, o rok později o 20 méně. Dalších 20 vojáků nebo vojenských policistů bude určeno pro ochranu českého velvyslanectví. Druhý nejpočetnější kontingent by česká armáda měla vyslat do Mali, kde má působit celkem až 60 lidí. Stejně jako letos jich většina bude součástí výcvikové mise EU.

Česká armáda chce i nadále působit na Sinaji, kam posílá až 25 vojáků a letoun CASA C 295M, a na Golanech, pro které nabízí až pět vojáků. Tradičním místem působení českých sil je Balkán. Deset vojáků podle navrženého plánu bude působit v Bosně a Hercegovině, dva v Kosovu.

Česko bude stále pokračovat v dosavadním působení v námořních operacích EU, tedy v protipirátské operaci EU v oblasti Afrického rohu a v operaci EU zaměřené na omezení migrace ve Středomoří. V obou případech české vojsko pošle odborníky do velitelských struktur.

Další stovky vojáků budou určeny pro případné rychlé nasazení v rámci operací NATO nebo OSN. Do aliančních sil rychlé reakce bude příští rok vyčleněno 810 vojáků, v roce 2017 jich bude 380. Dalších 200 vojáků bude připraveno se zapojit do případné mírové operace OSN. O případném konkrétním nasazení by se v těchto případech rozhodovalo zvlášť. Poslankyně ODS Jana Černochová uvedla, že předloží návrh ústavní změny k pružnějšímu vysílání českých vojáků do operací.

V branném výboru se už dřív mluvilo o dvou možnostech. Podle první z nich by ústava měla umožnit vládě rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, a to i bez souhlasu státu, v němž se nacházejí. Druhou možností by byly širší změny příslušného ústavního článku o vojenských zahraničních misích. Jde i o případy účasti českých vojáků v operaci na zachování míru a bezpečnosti pod hlavičkou OSN, NATO nebo Evropské unie a o vyslání vojáků ke spolupráci s jiným státem v úkolu, který by plně nesplňoval parametry vojenského cvičení.