Velké firmy a skupiny budou možná muset poskytovat také nefinanční informace týkající se například dodržování ochrany životního prostředí, respektování lidských práv, boje s korupcí nebo sociálních otázek. Počítá s tím novela zákona o účetnictví, kterou v úterý v prvním čtení podpořila sněmovna. Jde o požadavek vyplývající ze směrnice EU. Vláda chtěla novelu schválit ve zrychleném režimu již v prvním čtení, opoziční pravicové kluby to ale vetovaly.
Zpravodaj k novele Karel Fiedler (Řád národa, dříve Úsvit) řekl, že jde o další rozšíření administrativní zátěže firem, které vedou účetnictví. Zbyněk Stanjura (ODS) se přidal s tím, že jde o naprosto zbytečné byrokratické opatření, kdy velké účetní jednotky budou podávat informace o tom, jak dodržují lidská práva. "Takových nesmyslů máme dnes a denně hodně," poznamenal.
"Aby se zvýšila soudržnost a srovnatelnost nefinančních informací v rámci Evropské unie, budou tyto účetní jednotky uvádět nefinanční informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství," uvedlo ministerstvo financí v předkládací zprávě.
Firmy budou muset informovat o přijatých opatřeních ve vztahu k uvedeným otázkám. Budou muset také uvádět, jaké výsledky tato opatření přinesla. Auditor pak bude ověřovat, zda firma tyto informace uvedla.
Poslední novela zákona o účetnictví platí od začátku letošního roku. Zavedla mimo jiné kategorie účetních jednotek podle velikosti. U vybraných podniků určila kvůli větší průhlednosti zveřejňování plateb odváděných vládám. Novela rovněž stanovila "subjekty veřejného zájmu", které dosud stanovoval zákon o auditorech. Jsou to například banky, pojišťovny nebo zdravotní pojišťovny a také všechny firmy s veřejně obchodovanými cennými papíry.
