Policie zadržela předsedu Národní demokracie Bartoše. Po domovní prohlídce zasáhla i v kanceláři strany

Předsedu krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše ve čtvrtek zadržela policie. Zadržení zřejmě souvisí s jeho politickou a publikační činností, uvedl na webu strany její místopředseda Luke Belson.

Policisté podle něj provedli domovní prohlídky v Bartošově bytě a v kanceláři strany. Policie zásah nepotvrdila. Bartoš byl již v březnu odsouzen za antisemitské výroky a pravděpodobně je také podezřelý z nenávistných výroků na protiislámské demonstraci.

"Krátce po zadržení byl předseda Národní demokracie převezen na služebnu policie na Zbraslavi, kde byl vyslýchán v souvislosti se svou publikační a politickou činností," napsal Belson. Z Bartošova bytu policisté podle něj odváželi knihy, dokumenty, datové nosiče a elektroniku a později také dokumenty z kanceláře strany.

Právní zástupce strany Miroslav Timura řekl, že ještě přesně neví, kvůli čemu byl Bartoš zadržen, a k případu se více nechtěl vyjadřovat.

Mluvčí pražské policie Jan Daněk zásah nepotvrdil.

Postup policie označil Belson za protiprávní. Jedná se podle něj o útok na politické svobody občanů.

"V tuto chvíli nevíme, zda a kdy bude náš předseda propuštěn, ale aktuální informace, které máme k dispozici, nasvědčují tomu, že by mohl být převezen do cely na Praze 2 a strávit v ní čtvrteční noc," doplnil.

Činy Bartoše a Národní demokracie již policie vyšetřovala několikrát.

V poslední době prověřuje například plakáty strany s hesly k současné uprchlické krizi. Strana na nich třeba vyzývá ke "střelbě do černého".

Bartoš je také pravděpodobně vyšetřován kvůli podněcování nenávisti vůči skupině obyvatel na březnové demonstraci proti islámu.

Bartoš i bývalý místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek také byli v březnu u soudu nepravomocně potrestáni roční podmínkou za jejich loňské počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899.

U hrobu Bartoš se Zemánkem zanechali ceduli, na niž mimo jiné napsali: "Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner.

Proti následné vlně antisemitismu, známé jako "hilsneriáda", bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk.