Pavla Holcová z Mezinárodního konsorcia investigativních žurnalistů pracuje na popsání konkrétních kauz, které se objevily ve složce tzv. Panama Papers. Odkrývání kauz je pomalé, protože dokumenty jsou v angličtině, španělštině a francouzštině a riziko nepochopení je vysoké. Na jednu osobu obvykle připadá v průměru stovka takových dokumentů.
Podle Holcové je zajímavé, kdo tzv. offshorové firmy v Česku využívá. Nejsou to lidé s běžnými příjmy, ale spíše bohatí lidé. "Přijde mi kontroverzní, že jsou to lidé, kteří využívají systém českého státu, benefity ve stylu dálnic, škol a školek, zdravotní péče, ale nejsou ochotni tady platit daně," říká v rozhovoru pro HN. Offshory jsou v Česku oblíbenější než v některých jiných zemích, například srbských jmen je oproti českým na seznamu třetina.
HN: Co je podle vás nejzávažnější zjištění?
Všechno jsme ještě neprošli. Ale pro mě je nejdůležitější, jak fungovala česká pobočka společnosti Mossack Fonseca. V dokumentech lze najít maily klientům ve stylu: Pravděpodobně vás bude kontaktovat česká policie, nic jí neříkejte. Popřípadě: Musíme o 10 let antedatovat dokumenty.
HN: Proč antedatovali dokumenty?
Na přání klienta. Týká se to jednoho případu, kdy si najali do svého portfolia bílých koní člověka, který seděl ve vězení. Ale oni potřebovali někoho, kdo byl na svobodě - aby ředitel firem jejich klientů nebyl odsouzeným zločincem. (Týkalo se to Malchuse Irvina Boncampera, účetního z ostrova Saint Kitts - v říjnu 2013 měla česká pobočka Mossack Fonseca poskytnout úřadům v USA seznam firem i termíny, kdy Boncamper naposledy podepisoval dokumenty jako ředitel. Minimálně ve třech případech byly informace antedatované - pozn. redakce).
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.