Vláda na svém pondělním jednání podpořila novelu trestního zákoníku, která mimo jiné rozšiřuje možnost státu zabavit majetek nejen přímo odsouzeným pachatelům některých trestných činů, ale za určitých podmínek i dalším lidem. Úpravy vycházejí z evropské směrnice a zásady, že zločin se nesmí vyplácet.
Podle směrnice musejí členské státy EU přijmout opatření umožňující úplné nebo částečné zabavení majetku odsouzeného pachatele, pokud má soud za to, že majetek pochází z trestné činnosti – například pokud je hodnota majetku neúměrná zákonnému příjmu odsouzeného.
"Zabrání části majetku" v předloze není formou trestu, ale takzvaného ochranného opatření. Umožní postihovat i majetek, který nemá přímou souvislost se souzeným trestným činem, "je-li odčerpání takového majetku potřebné z důvodu ochrany společnosti před dalším pácháním trestné činnosti a je v souladu se zásadou, že stát má odčerpat všechen majetek, který byl získán v souvislosti s trestnou činností".
Rozšířené zabavení majetku by bylo možné použít u pachatelů odsouzených například za praní špinavých peněz, přijetí úplatku, podílnictví, krádež, padělání peněz, pletichy při zadání veřejné zakázky, výrobu drog či vydírání a dále za veškeré trestné činy s nejméně čtyřletou horní hranicí trestní sazby.
Zabavení by se mohlo týkat i majetku, který od pachatele získal někdo další, pokud věděl o nezákonném původu věci nebo peněz. Opatření umožňuje postihnout i majetek, který pachatel nabyl do společného jmění manželů nebo převedl do svěřenského fondu.
Kriminální původ majetku by nemusel být prokázán nade vší pochybnost, postačila by "silná míra pravděpodobnosti". Soud by vycházel z nepoměru mezi celkovým majetkem pachatele a jeho zákonnými příjmy nebo toho, že pachatel opakovaně páchá ziskově orientovanou trestnou činnost, má styky s kriminálníky a převádí peníze zásadně v hotovosti.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Dokazování potřebné k uložení ochranného opatření by si soud ve složitějších případech mohl vyhradit do samostatného veřejného zasedání, takže by jím nezatěžoval hlavní líčení.
Podle statistik ministerstva bylo odsuzujících rozsudků, u nichž by teoreticky přicházelo v úvahu uložení rozšířeného zabavení majetku, vyneseno v roce 2012 celkem 74 099, o rok později 80 676 a v roce 2014 to bylo už 126 368 verdiktů. Většina změn by měla nabýt účinnosti letos v říjnu, vyplývá z materiálů na webu vlády.
