Armáda předala Brdy ochráncům přírody. Do nedotčené krajiny se po 90 letech vrátí turisté

Husté lesy střídají vřesoviště pocukrované sněhem nebo rozlehlé pláně protkané dlouhými cestami, na kterých nikoho nepotkáte. Brdské kopce bývají přirovnávány k Šumavě, ovšem s jedním zásadním rozdílem – posledních devadesát let se po nich mohli procházet jen vojáci a hrstka vyvolených civilistů. Od prvního ledna se ale nedotčená krajina začala otvírat i turistům.

Celkem 260 kilometrů čtverečních zrušeného vojenského újezdu Brdy pohltila nová chráněná krajinná oblast (CHKO), která je ještě o 85 čtverečních kilometrů větší.

Symbolicky armáda újezd ochráncům přírody předala v pátek v Jincích. Ministr obrany Martin Stropnický a náčelník generálního štábu Josef Bečvář odšroubovali oválnou ceduli z místního újezdního úřadu. Ministr životního prostředí Richard Brabec ji pak se slovy "Tak a jsme tu doma" nahradil zeleným označením správy CHKO.

Rychle ale dodal, že v Brdech zůstává i armáda, jen v mnohem menším počtu. K výcviku si ponechá jen něco přes tři tisíce hektarů.

Turistické značky teprve vzniknou

Turisté se zatím dostanou na dvacet až třicet procent území. V Brdech dosud chybí turistické značení a na většině míst není signál mobilních operátorů.

Zhruba polovina ještě není vyčištěná od munice. Pyrotechnici by ji měli posbírat a zlikvidovat do konce roku 2017. Místa, která nezapovídá cedule s nápisem "Vstup zakázán. Prostor bez pyrotechnické asanace", by už ale podle Stropnického měla být bezpečná.

"Je to vyčištěné podle normy, která je do 30 centimetrů hloubky a vylučuje tak jakékoli ohrožení při běžném turistickém provozu, který by tu měl být. Pokud si ale někdo vezme motyku a začne kopat příkopy, tak riskuje i v tom dekontaminovaném prostoru," podotkl ministr.

Postupně by v kopcích hodinu od Prahy mělo vzniknout 450 kilometrů cyklostezek a desítky kilometrů tras pro pěší a naučné stezky. Část cest bude vyznačena ještě letos. "Myslím, že o letních prázdninách už tu bude v dobrém slova smyslu rušno," řekl Stropnický s tím, že z turistického ruchu by mohly profitovat okolní obce.

Kolem Brd už vznikají parkoviště a dá se očekávat, že brzy by mohly následovat restaurace a ubytování.

Příroda, která se jinde nenajde

V Brdech turisté s trochou štěstí natrefí na zvířata a rostliny, které jinde nenajdou. Armáda je za poslední desetiletí pomáhala nejenom zachovat, v některých případech je svou činnosti přímo vykřesala ze země. V okolí střelnice Brda, kterou si nadále armáda ponechá, například rostou vzácné sibiřské kosatce.

"Je paradoxní, že jenom pásy tanků a dopady střel způsobí, že se tu vyskytují takové druhy," řekl ministr Brabec s tím, že si kvůli nečekanému efektu vojenské techniky pásové vozy najímají i do jiných přírodních oblastí v Česku.

Podle šéfa nové CHKO Bohumila Fišera v Brdech žije i orel skalní nebo největší populace raka kamenáče v republice.

"Na armádu je na Hrachovišti v severní části vázán i listonoh letní, což je korýšek žijící v tůních, které vznikají na cestách využívaných vojenskou autoškolou," doplnil.

V Brdech není zajímavá jen příroda. Stojí tu například i lovecký zámeček Tři trubky, na kterém nocoval i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo jeho nástupce Edvard Beneš. Zámeček nechal koncem 19. století postavit rod Colloredo-Mannsfeldů.

O tom, jestli bude kulturní památka někdy přístupná veřejnosti, se zatím nerozhodlo. Turisté se však brzy dostanou k dopadové ploše Jordán a Benešově bunkru, který si mohou pamatovat z filmu Obecná škola.