Armáda začala proplácet vojákům z povolání služební pohotovost, což je stav, kdy mají po službě, a tedy jsou mimo kasárna, ale pokud dostanou telefonický pokyn od nadřízených, musí se co nejdříve vrátit na základnu. Řekla to v pondělí ombudsmanka Anna Šabatová.
Dříve za pohotovost nedostávali vojáci příplatky, na což si část z nich v roce 2012 stěžovala u ombudsmana Pavla Varvařovského. S vedením armády jednal o sporu on i jeho nástupkyně Šabatová.
Ombudsmanka uvedla, že vojáci mají na příplatky za takzvanou dosažitelnost nezpochybnitelný nárok. "Obdržené žádosti vojáků jsou ve správním řízení průběžně individuálně posuzovány a oprávněné nároky jsou žadatelům propláceny," řekl v pondělí mluvčí armády Jan Šulc.
Vojáci si před třemi roky u ombudsmana stěžovali, že jim ministerstvo obrany odmítá odměnu za dosažitelnost na telefonech přiznat s odůvodněním, že nejde o služební pohotovost. Vedení ministerstva upozorňovalo na to, že vojákům nebylo určeno místo mimo vojenské objekty, kde se mají v době pohotovosti zdržovat.
Šabatová zdůraznila, že dosažitelnost, tedy povinnost vojáka vrátit se na základě telefonického pokynu na základnu, znamenala stejné omezení pro jeho život jako služební pohotovost.
Ochránkyně při jednání s vedením ministerstva argumentovala tím, že porušuje zákon o vojácích z povolání. Podle něj je možné nařizovat pouze placenou služební pohotovost, ne dostupnost.
Ministerstvo nakonec právní argumentaci ombudsmanky uznalo, dostupnost proplácí a ve starších případech tak činí po individuálním posouzení každé žádosti o její úhradu.
