O uprchlické krizi neinformovala vyváženě ani veřejnoprávní Česká televize, ani komerční Nova, ukázal výzkum vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Podle autorů studie mohlo "překvapivě stejné“ zpravodajství obou stanic přispívat k předsudkům vůči uprchlíkům.
Odborníkům vadí nejvíce to, že se televize zaměřovaly hlavně na bezpečnostní riziko spojené s uprchlíky – referovaly o kontrolách vlaků, zadržování migrantů a jejich umisťování do detenčních táborů. V Událostech na ČT byla policejní problematika hlavním tématem 43 procent reportáží o běžencích, v případě Televizních novin na Nově šlo o 37 procent.
Naproti tomu redakce nevysílaly takřka nic o životních příbězích uprchlíků nebo o příčinách jejich cesty ze země původu do Evropy."Pokud ale média nezdůrazňují, že se v daných oblastech válčí, působí to tak, že příčinou krize jsou uprchlíci sami,“ řekl sociolog Pavel Pospěch, který výzkum vedl.
Uprchlíci byli v příspěvcích nejčastěji popisováni jako administrativní problém. Dále jako objekt policejní činnosti a bezpečnostní hrozba. Jako oběti tragických událostí byli prezentování jen v 25 příspěvcích z více než pěti set.
Mediální odborníci z Brna kritizují i výběr lidí, kteří ve zprávách o uprchlících mluvili. Nejčastěji se vyjadřoval ministr vnitra Milan Chovance, za ním následoval premiér Bohuslav Sobotka. Na obou stanicích se do první pětice dostala také mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová a německá kancléřka Angela Merkel.
Experty na migraci a sociální začleňování televize oslovovaly jen výjimečně. "Na obou stanicích se víc než oni vyjadřovali například duchovní a v případě Novy také celebrity,“ doplnil mediální analytik Michal Tkaczyk.
Jazyk, jakým novináři obou médií o uprchlících mluvili, čerpal nejvíce z povodňového názvosloví - objevovala se slova jako vlna, příliv nebo tsunami.
Celkově studie hodnotí práci obou médií jako nevyváženou a jednostrannou. "Takto prezentované zpravodajství v divácích mohlo vyvolat pocit ohrožení a zvýšenou poptávku po krátkodobých a silových řešeních problému.
Potlačení humanitárního hlediska a nedostatečná pozornost věnovaná kritické situace v zemích původu mohly divákům odebrat či výrazně omezit možnost soucitu s lidmi na útěku," shrnuli autoři výzkumu.
Televize Nova se kritice brání. "Vzhledem k absenci popisu využité metodiky a subjektivním závěrům autorů studie, které se dozvídáme až z médií, nemůžeme výsledky prezentované v dokumentu komentovat," řekla mluvčí stanice Anna Suchá.
Podle ní je četnost i zpracování uprchlické tematiky u komerční televize "mimořádné". Ve studii podle Suché chybí podrobná analýza komunikace, která by dokazovala prohlubování předsudků. Vyjádření České televize redakce shání.
Studie zmapovala celkem 507 příspěvků v období od března do konce září letošního roku. Obě stanice se uprchlíkům intenzivně věnovaly v září, kdy se rozhodovalo o povinných kvótách na přerozdělení migrantů mezi země Evropské unie. Česká televize také posílila uprchlické zpravodajství koncem června, kdy se o kvótách jednalo poprvé.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist