Klimatickou dohodu, na které se země světa v sobotu shodly v Paříži, bude v České republice ratifikovat parlament. ČTK a České televizi to bezprostředně po rozhodnutí klimatické konference OSN řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec, který předpokládá, že celý proces bude završen podpisem prezidenta republiky.
"Smlouva bude účinná od chvíle, kdy ji takto bude ratifikovat 55 států s minimálním podílem 55 procent na globálních emisích," vysvětlil ministr. Ratifikační proces by měl podle předpokladů začít v dubnu příštího roku a trvat 12 měsíců. Pokud budou podmínky ratifikace splněny, má dohoda od roku 2020 nahradit protokol z Kjóta.
Mnoho politiků v sobotu v jednání v pařížském Le Bourget používalo slovo "historické" - a podle Brabce oprávněně. K závazku a společné globální odpovědnosti za to, aby se větší část Země nestala pro život nevyužitelnou se totiž poprvé přihlásili největší emitenti skleníkových plynů. "Dnes Čína se Spojenými státy tvoří takřka 40 procent globálních emisí. Kdežto Evropa má sotva pětinu, dneska osm procent," připomněl Brabec.
"Je to obrovský první krok. Svět si uvědomuje, že má odpovědnost," řekl. Místo malé části zemí světa, které se hlásí ke Kjótskému protokolu, se tak podle Brabce k pařížské dohodě hlásí skutečně celý svět. "Máme jednu z mála šancí - možná poslední -, kdy můžeme něco ještě reálně ovlivnit, než se to rozjede do spirály, kterou už lidstvo neovlivní," upozornil ministr. Doufá, že také v ČR tento fakt dojde těm, kdo celý problém vnímají jen jako věc týkající se ostrovních zemí či polárních oblastí.
"Dnes je ze sucha, povodní a klimatických extrémů jasné, že České republiky se to týká také a že i my neseme odpovědnost za to, v jakém stavu planetu předáme," prohlásil. Fiasko, kdy se v roce 2009 nepodařilo podobnou dohodu uzavřít v Kodani, je podle něj nyní odčiněno.
V pařížské dohodě se státy zavázaly do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Zástupci 196 zemí v sobotu po odkladech schválili text, který také předpokládá, že by v druhé polovině století mělo být dosaženo rovnováhy mezi emisí skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou.
Globální cena za vypouštění emisí není reálná, říká francouzský klimatolog Franck Lecocq - čtěte ZDE
Podle Brabce Česko, stejně jako celá Evropská unie, s cíli dohody nebude mít problém přinejmenším do roku 2030, do kdy by měly být plněny s rezervou. "Otázka je samozřejmě horizont po roce 2030, ale určitě nebude spát Evropa a nebudeme spát ani my," myslí si ministr.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Problémem podle něj není ani nedávno českou vládou schválené prolomení limitů na těžbu uhlí. Krok je to podle něj teoretický, protože za limity se má těžit až po roce 2035. Brabec přitom doufá, že toto uhlí vůbec nebude potřeba.
"Uhlí se stále více bude stávat palivem minulosti. A já pevně věřím, že ta doba přijde co nejdřív," řekl ministr. Připomněl, že také česká státní energetická koncepce předpokládá pokles podílu uhlí na výrobě elektrické energie z 50 na 15 či 17 procent.
Vědci: Výsledek konference je pro Česko velký závazek
Podle vědců a ekologů je výsledek pařížské konference velkým závazkem pro Českou republiku. Doporučují, aby vláda co nejdříve schválila antifosilní zákon a prosadila jej v parlamentu. Ještě více by se měly podporovat domácí obnovitelné zdroje a začínat odstavovat uhelné elektrárny. Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Je ale potřeba postupovat rychle a politici i národ mají brát výsledek konference a její závazky vážně, shodli se experti.
ČR by měla podle profesora ekologie Bedřicha Moldana učinit jakýsi vnitřní obrat a vzít závazky z pařížské konference vážně, aby se staly příležitostí pro nové technologie a nové přístupy.
"V efektivitě využívání energie zatím naprosto zaostáváme. Aby prostě zejména ministerstvo průmyslu a obchodu se na to zaměřilo, a ne aby pan (ministr) Mládek pořád dával návrhy na prolomení limitů (těžby uhlí). Vláda nějak na tyto výzvy příliš neslyší," řekl v sobotu Moldan.
"Vláda musí odepsat všechny jeho zásoby a přijmout antifosilní zákon. Zemní plyn a ropu snížit alespoň na třetinu do roku 2030," reagoval Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
