Pařížské atentáty mají i českou stopu. Jednoho z atentátníků před pěti a sedmi lety sledovaly zdejší tajné služby, když přes Česko cestoval. "Tyto informace byly v té době poskytnuty francouzské straně," řekl po jednání s ministry vnitra a obrany a zástupci bezpečnostních složek premiér Bohuslav Sobotka bez dalších podrobností.

Živě: Islamisté vyhrožují dalším útokem v zemích, které zasahují v Sýrii. Na řadě je prý Washington - čtěte ZDE

Dodal však, že na bezpečnostní opatření přijatá po útocích tato informace nebude mít vliv. "Bezpečnostní opatření zavedená po atentátech zůstávají na stávajícím stupni. To, co se po dohodě se slovenskou stranou změnilo, je rozšířený monitoring na česko-slovenské hranici," uvedl šéf kabinetu po pondělní schůzce, která trvala půldruhé hodiny.

Kvůli atentátům však v úterý, kdy Česko slaví výročí sametové revoluce, bude v ulicích nasazeno více policistů.

"Máme určité avízo, že některé extremistické skupiny by 17. listopad chtěly zneužít pro určitý projev své politiky. My jsme připraveni proti nim zasáhnout a jednoznačně ukázat, že stát ochrání své občany," podotkl k tomu ministr vnitra Milan Chovanec.

Pondělní jednání navázalo na sobotní setkání předsednictva Bezpečnostní rady státu, na které mimořádně dorazil i prezident Miloš Zeman. Ten vyzval k "opevnění" Evropy, v pondělí se k němu připojil i vicepremiér Andrej Babiš. Ten ve videu na sociální síti mluví například o tom, že je potřeba zastavit příliv uprchlíků, mezi nimiž se mohou skrývat i teroristé.

"Je to vlastně naplnění té zlé předtuchy, že v rámci migrační vlny Islámský stát posílá do Evropy bojovníky, kteří mají za cíl vyvraždit naše lidi," upozornil na fakt, že dva z atentátníků do Evropy přišli právě v rámci migrační vlny.

Bez pozemní operace to nepůjde, připustil premiér

Páteční útoky, k nimž se přihlásil Islámský stát, si zatím vyžádaly 129 obětí, desítky lidí ale zůstávají v kritickém stavu v nemocnicích. Premiér Sobotka v pondělí zopakoval, že je nutné proti radikálním islamistům vojensky zasáhnout. Snad vůbec poprvé pak připustil, že likvidace IS nebude možná bez pozemní operace.

"Není ale nezbytně nutné, aby to byly operace evropské armády. Evropa může poskytovat podporu jinou formou - například formou leteckých náletů, logistiky, může dodávat zbraně a munici, může cvičit evropskou armádu, cvičit bojovníky v Sýrii, kteří jdou proti Islámskému státu," vyjmenoval Sobotka některé z možností, jak by se osmadvacítka mohla do bojů proti teroristům zapojit.

Podle něj by k takové operaci mohlo dojít poté, co se rozšíří syrská vláda a v zemi zmítané válkou proběhnou volby. Předseda vlády však zároveň upozornil, že klíčovou záležitostí je dohoda mezi Ruskem a Spojenými státy.