Brno lituje odsunu Němců do Rakouska po druhé světové válce

Město Brno lituje odsunu německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce, kdy při pochodu z Brna do Rakouska zemřelo téměř 1700 lidí. Uvádí se to v návrhu Deklarace smíření a společné budoucnosti, kterou v úterý schválilo brněnské zastupitelstvo.

Dokument má uctít všechny oběti. "Vyjadřujeme přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpouštěny a nezatěžovali jsme se minulostí," uvedl primátor Brna Petr Vokřál (ANO).

"Město Brno upřímně lituje událostí z 30. května 1945 a dní následujících, kdy byly přinuceny k odchodu z města tisíce lidí na základě uplatnění principu kolektivní viny či užívaného jazyka," uvádí se v deklaraci.

Němci museli po druhé světové válce odejít z Brna. Okolo 20 000 jich podstoupilo takzvaný brněnský pochod smrti, při kterém zhruba desetina z nich zemřela vyčerpáním.

"Uvědomujeme si, k jakým lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám tehdy došlo," uvedl Vokřál. Podle něj deklarace vyjadřuje naději, že na základě znalosti historických událostí a jejich důsledku už nebude možné, aby se v Brně podobné věci opakovaly. "Je to naděje, že události z května roku 1945 udržíme v paměti jako neblahé memento," doplnil Vokřál.

Podle něj by všichni měli zapomenout na staré křivdy a společně se obrátit k budoucnosti.

Brněnský zastupitel a zároveň náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL) však připomněl, že by se za všechna příkoří měli omluvit Němci a Brno v návaznosti na to za odsun Němců. Stejný názor vyjádřil i hejtman Michal Hašek (ČSSD).

"Politika nemá hodnotit a interpretovat historii. Sám pojem smíření znamená, že si ruku podávají obě strany. Ale kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za statisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna?" uvedl Hašek. Proti byla například i KSČM, podle jejíchž zástupců měl odsun Němců předejít odplatě za válku ze strany Čechů.

Zastupitel za TOP 09 Josef Drbal, který je ředitelem Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, upozornil, že ať už někdo působil násilí nebo mu čelil, bylo by vhodné ke smíření přistoupit. "Setkávám se s lidmi, kteří když umírají, nebolí je fyzická zranění, ale více je trápí psychické záležitosti. Proto je potřeba, aby se smířili a mohli v klidu odejít," řekl Drbal.

Brno letos u příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války vyhlásilo Rok smíření s cílem připomenout historické události z let 1939 až 1945. Cílem je uctít památku všech brněnských obětí tohoto období i následného vyvedení německy mluvících obyvatel. Proto se 30. května uskuteční Pouť smíření z Pohořelic do Brna, která má připomenout poválečné vyvedení Němců z Brna. Akce se zúčastní velvyslanci, rakouští a němečtí hosté a pamětníci těchto událostí. Celá pouť skončí pietním aktem u pomníku v areálu starobrněnského kláštera.