Česko i Slovensko odmítají zavedení povinných kvót pro uprchlíky, o kterých se mluví v Evropské unii. Po společném zasedání vlád obou zemí to řekli premiéři Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Robert Fico (Smer), kteří tak potvrdili dlouhodobý postoj svých kabinetů.
Systém rozmísťování žadatelů o azyl v zemích EU podle určitého kvótového klíče ve středu zřejmě navrhne Evropská komise.
"Principiálně odmítám jakoukoliv politiku kvót," uvedl Fico. Jakýkoliv postoj osmadvacítky podle něj musí být založen na principu dobrovolnosti a rozhodnutí jednotlivých zemí. V Evropské unii očekává na toto téma ještě velmi těžký souboj.
O dobrovolnosti hovoří i Sobotka. Evropská rada se podle něj diskutovala o pilotních projektech a jejich vyhodnocování před dalším rozhodnutím. Současné iniciativy považuje za nepřirozené urychlování celého procesu, což podle něj může debatě o migraci spíše škodit. Jednotlivé země prý nejlépe vědí, jaká opatření mohou v rámci solidarity uskutečnit. "To nemůžou žádné kvóty nahradit," poznamenal.
Komise ve středu projedná materiál nazvaný Evropská agenda pro migraci. Podle jeho pracovní verze chce komise ještě do konce měsíce představit celoevropský mechanismus přesídlování určitého počtu osob, které splňují kritéria OSN na postavení uprchlíka.
Distribuční kritéria pro jednotlivé členské země se týkají výkonu jejich ekonomiky, počtu obyvatel, míry nezaměstnanosti či dosavadních počtů žadatelů o azyl. Evropská unie iniciativou reaguje i na nedávné tragédie ve Středozemním moři, při nichž zemřely stovky migrantů.
Česká republika loni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, Sýrie a Kuby. Na Slovensku získalo azyl 175 lidí. Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo, a to 47 600 lidem. Následovalo Švédsko, Francie a Itálie.
Společná ochrana vzdušného prostoru
Česká a slovenská vláda se také dohodly na společné ochraně vzdušného prostoru. Smlouva by měla být sjednána v nejbližším možném termínu. V budoucnosti by se mohly do projektu zapojit i další sousední země. Oba premiéři zatím podepsali společné prohlášení.
Vzájemnou spolupráci při vzdušné ochraně obě armády připravují již několik měsíců. Spolupráce by se měla týkat ochrany vzdušného prostoru před hrozbami i nevojenské povahy, píše se v podepsaném dokumentu.
Podle českého ministra obrany Martina Stropnického je nyní připravován právní rámec pro vzájemné přeshraniční zásahy stíhacích letounů v případě, že by bylo civilní letadlo zneužito k teroristickému útoku. K projektu se na konci dubna přihlásili i ministři obrany visegrádské čtyřky. V budoucnu by se tak mohli při střežení nebe piloti jednotlivých států střídat.
Česko-slovenskou spolupráci při ochraně vzdušného prostoru by měla zintenzivnit také plánovaná výměna slovenských stíhaček. Dosluhující stroje ruské výbavy MIG-29 by podle předpokladů měly nahradit stíhačky Jas-39 Gripen, které využívá i české stíhací letectvo. Obě země by pak mohly vzájemně školit piloty nebo koordinovat logistickou podporu, což by mělo přinést úspory.
Na úterní schůzce se podle Fica mluvilo třeba i o plánovaném českém nákupu transportních letadel. Náčelníci generálních štábů dostali dále za úkol, aby připravili koncepční materiál praktické spolupráce pozemních sil obou zemí. Obsahovat by měl návrhy konkrétních projektů.
Vlády také podle podepsaného dokumentu "potvrdily připravenost prohlubovat spolupráci v oblasti vojenských akvizic a podporovat spolupráci mezi českým a slovenským obranným průmyslem".
