Vysoká rychlost je nejdůležitějším faktorem ovlivňující nehodovost na silnicích a její zvýšení na dálnici na 150 kilometrů v hodině, které v novele schválili poslanci, tak zvýší pravděpodobnost nehody téměř na dvojnásobek. S takovým tvrzením přišli experti z Univerzity Palackého v Olomouci a svoji teorii opírají o vědecké poznatky.
Vztah mezi rychlostí vozidla a rizikem nehody dokazuje tzv. Nilssonův zákon. Podle něj se dá empiricky ověřit, že pokud řidič zvýší rychlost ze 130 na 150 kilometrů, znamená to, že riziko jeho účasti na smrtelné nehodě vzrostlo o plných 90 procent.
Podle Matúše Šuchy, vedoucího katedry psychologie Univerzity Palackého, má řidič ve vyšší rychlosti kratší čas na reakci, brzdná dráha je delší a možnost vyhnout se kolizi menší. Při vyšší rychlosti je také vyšší spotřeba pohonných hmot, hluk a emise.
Příklad Německa je zavádějící
Nejvyšší bezpečnost na silnicích je podle odborníků v těch zemích, kde je povolená rychlost na dálnicích nižší (jako je Velká Británie nebo Švédsko). Řidiči zde mohou jezdit maximálně 110 kilometrů v hodině.
Naopak v zemích, jako je Bulharsko nebo Polsko, v nichž je nehodovost vyšší, se ručička na tachometru může vyšplhat až ke 140 kilometrům v hodině.
"Často skloňovaný příklad Německa je podle odborníků zavádějící. Pouze zhruba na třetině dálnic je rychlost neomezená, dálnice i vozový park jsou v lepším technickém stavu, ale zejména jsou řidiči dlouhodobě vedeni k odpovědnosti a bezpečnému řízení. Navíc Německo z pohledu dopravní bezpečnosti nepatří k nejvyspělejším zemím," vysvětlil Šucha.
Nejvíce ohroženou skupinou jsou mladí začínající řidiči, kteří často nezvládnou řízení. To může být způsobeno i tím, že v Česku není zaveden institut řidičského oprávnění na zkoušku, který by například omezil povolenou rychlost jízdy v počátcích řidičské praxe.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Zákon je také podle odborníků v rozporu s oficiální strategií Evropské unie, jejímž hlavním cílem je postupně snížit vážná zranění a úmrtí na nulu. Česko se zavázalo zvyšovat dopravní bezpečnost do roku 2020 a snížit počet usmrcených na silnicích o 50 procent (v porovnání s rokem 2010).
Novelu zákona o pozemních komunikacích, jejíž součástí je i zmiňované zvýšení rychlosti na 150 km/h na vybraných dálnicích, odsouhlasili poslanci na konci dubna.
I přes hladké projití ve sněmovně bude mít patrně zákon problémy. Vysoká rychlost se nelíbí ministru dopravy Danu Ťokovi, jehož úřad bude mít na starosti posuzování všech navržených úseků. Navíc prezident Miloš Zeman oznámil, že pokud zákon projde Senátem, bude ho vetovat.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist