Zákonodárci uvažují o změně zákona, díky které by byly matky trestně odpovědné za zdraví dítěte už před jeho narozením. Důvodem je nelichotivá statistika, podle níž téměř polovina dětí z kojeneckých ústavů trpí neurologickými poruchami a hyperaktivitou. Narodily se totiž narkomankám.

Ještě před pěti lety byl přitom takových dětí jen zlomek. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovat senátorka a dětská neuroložka Alena Dernerová.

Například v šesti ústavech na severu Čech, kde přebývá celkem 127 dětí, zdravotníci napočítali 58 takových případů. U dalších tří mají lékaři na závislost matky v těhotenství podezření, původ svěřenců se ale nepodařilo dohledat.

"Podobná situace přitom panuje i v dalších regionech," popisuje senátorka Dernerová.

Ať matka nese odpovědnost za dítě už před porodem

Dokládají to také čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zhruba čtvrtina z 1932 dětí, které pobývají v českých kojeneckých ústavech, se potýká s vážným neurologickým postižením. Stejný počet dětí má postižení kombinované.

"Většinou jde o následek nedostatečného prokrvení a poškození mozku, do kterého vedou vlivem drog zúžené cévy," vysvětluje Dernerová.

Podle místopředsedy České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimíra Dvořáka se navíc mohou u některých dětí objevit i závažné infekce – například HIV. "Platí to hlavně tehdy, pokud matka užívala drogy nitrožilně," říká Dvořák.

Stát by měl proto podle lékařů situaci řešit. "Znovu by se měla otevřít otázka, jestli nezměnit české zákony tak, aby se stala matka za své dítě už před narozením trestně odpovědná," uvažuje Dernerová.

Dnes totiž ženě za poškození dítěte nic nehrozí - české právo nechápe plod v těle matky jako samostatnou bytost s právem na plnohodnotný život. Tou se stane až s prvním nadechnutím po narození.

"Dalším trestem by mohlo být odebrání porodného," pokračuje senátorka. Drogově závislá matka se totiž podle ní o své dítě stejně většinou nepostará, novorozenec skončí v péči kojeneckého ústavu.

Osvěta, nebo restrikce?

Její návrh řadu zákonodárců zaujal. "Jsem pro každé zpřísnění zákonů, které budou postihovat alkohol a drogy," souhlasí například poslanec Úsvitu a člen sněmovního zdravotního výboru Jiří Štětina.

Větší odpovědnost by přivítala také komunistická poslankyně Soňa Marková nebo bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Oba se ale shodují, že formulovat zákon tak, aby byl v souladu s ústavou, bude těžké. "Osobně bych proto volila spíše systém bonusů než restrikcí a kladla bych větší důraz na osvětu a prevenci," podotkla Soňa Marková.

Šéf ministerstva zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) debatu o změně legislativy nevyloučil.

Související