Univerzity přijmou méně žáků, o peníze ale nepřijdou

Geograf Martin Balej se do čela ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně postavil teprve před dvěma týdny a na docenta ho zdobí nezvykle nízký věk – 38 let. Když přijde řeč na financování vysokých škol, vrací se do doby, kdy na katedře začínal jako řadový odborný asistent. A nezapře přitom, že je i matematikářem, který má rád čísla.

"Když výdaje na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol vyjádříte jako podíl na HDP, činí 0,51 procenta a jsou na úrovni roku 2002. A to i v situaci, kdy od té doby vzrostl počet studujících téměř o polovinu," říká Balej. Jinými slovy – stát podle něj dává univerzitám na provoz méně peněz než před dvanácti lety.