Češi chystají pravidla pro "Špidlův" fond. S osmiletým zpožděním

Třicet tisíc propuštěných získalo od roku 2007 průměrně 4,5 tisíce eur podporu na získání nového uplatnění z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF).

Zatímco francouzská vláda nyní žádá od Evropské unie dalších 25,9 milionu eur (přibližně 670 milionů korun) - nejvyšší částku v historii fondu - kvůli loňskému propouštění v Air France, Česká republika teprve nastavuje pravidla pro jeho využití. 

EGF, který v roce 2006 spoluzakládal i tehdejší český eurokomisař Vladimír Špidla, je určen pro rychlou pomoc při masivnějším propouštění. Ti, co přijdou o práci, mohou díky němu získat příspěvek na cestování na pohovory, konzultace, školení, příspěvek na založení vlastního podnikání a další výhody.

O finance ale musí jménem firmy zažádat stát, který může dostat i peníze na podporu v nezaměstnanosti propuštěných. Ten český na to ale ani po osmi letech fungování fondu není připravený. Pravidla pro čerpání z tohoto fondu teprve nyní chystá ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

„V současné době se nastavují konkrétní pravidla, např. kdo může být příjemcem, komu posílá žádost ke schválení, kdo žádost dopracovává, kdo komunikuje s Evropskou komisí, jakými pravidly se má řídit příjemce a podobně,“ řekl HN mluvčí MPSV Petr Sulek.

Zájem o využití fondu by přitom být mohl. V roce 2011 se dostala na stůl Evropské komisi zatím jediná česká žádost o prostředky z EGF, a to když Unilever uzavíral svou středočeskou továrnu v Nelahozevsi.

Fond už v Česku přispěl na chod střediska

„Státní úředníci byli vstřícní a flexibilní, přistupovali ke kontrolám nakládání s veřejnými prostředky velmi odpovědně. Jiná věc je, že MPSV nebylo na tento typ projektů systémově připraveno a úředníci plnili úkoly spojené s EGF jaksi nad rámec své běžné agendy,“ uvádí mluvčí Unilever Veronika Kúšiková.

Prostředky šly v tomto případě hlavně na financování střediska na podporu propouštěných zaměstnanců. Středisko fungovalo 14 měsíců přímo v areálu uzavíraného závodu, jednak jako školicí centrum, jednak jako aktivní zprostředkovatel při vyhledávání pracovních příležitostí.

„Rozpočet střediska byl ze dvou třetin financován z vlastních prostředků naší firmy,“ popisuje využití fondu Kúšiková. Podle statistik posléze našlo nové zaměstnání 93 procent propuštěných zaměstnanců.