Byl to otřesný zážitek, kritizoval Schwarzenberg akt k listopadu 1989

Páteční oficiální vzpomínkový akt v bývalém Federálním shromáždění a nyní budově Národního muzea byl otřesný zážitek, který se nesl v duchu smíření s předlistopadovým režimem. Na nedělním setkání s novináři to řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle něj je sice křesťanskou povinností odpouštět, občanskou povinností je ale naopak vzpomínat a ptát se, jak je možné, že se český stát třikrát bez boje vzdal a vydal se do poroby.

"Mezi řečníky byli rovnoměrně zastoupení ti, kteří tehdy bojovali za svobodu, a ti, kteří se cítili být chráněni policejním kordonem, který na Národní třídě stál," uvedl Schwarzenberg. Takovýto přístup je podle šéfa TOP 09 neúnosný a není možné zapomínat na to, co se před Listopadem dělo.

"Listopad nebyl zadarmo – byl vykoupen stovkami popravených, desetitisíci nelidsky vězněných, statisíci perzekuovaných a miliony, kterým byla upřena základní lidská práva. Nedovolíme tuto cenu bagatelizovat a jsme nadále připraveni nazývat věci pravými jmény, jakkoliv se tomu dnešní vládní strany brání," uvedla TOP 09 v prohlášení k 17. listopadu.

Mezi řečníky na slavnostním shromáždění k 25 letům od listopadových událostí roku 1989 v Národním muzeu v pátek vystoupil například místopředseda KSČM Jiří Dolejš a uvedl, že rok 1989 by se neměl velebit, ale ani cejchovat. Označil ho za výbuch občanské nespokojenosti a kritizoval následnou ekonomickou transformaci.

Podle předsedy hnutí Úsvit Tomia Okamury má současný režim daleko do skutečné demokracie a zasluhuje radikální reformu, stejně jako komunismus po roce 1989.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) naopak upozornil na erozi parlamentarismu, která se projevuje stále klesající účastí ve volbách a slabou důvěrou občanů v politiky.

Podle místopředsedy vlády a šéfa vládního hnutí ANO Andreje Babiše euforie po roce 1989 brzy vyprchala a doplnil, že je nutné se ptát, proč se od té doby politika tak zdiskreditovala a proč se schopní lidé nechtějí veřejně angažovat.