Ozbrojený muž v kanadské Ottavě se ve středu dostal se zbraní až do tamního parlamentu, kde ho po přestřelce zabilo policejní komando. V té době navíc zasedal kanadský parlament. I tak útočník překonal všechna bezpečnostní opatření. Před tím stihl ještě zastřelit vojáka na stráži u válečného památníku.
Podle bývalého náčelníka Vojenské zpravodajské služby ČR a bezpečnostního poradce Andora Šándora zřejmě selhala tamní ochranná služba, která měla zareagovat už na první střelbu poblíž parlamentu. Možná je ale chyba i v systému.
Jak je možné, že se do budovy parlamentu dostane člověk se zbraní?
Můžete se také ptát, jak je možné, že se dostane muž s nožem do Bílého domu a také ho nikdo nezastaví. Je to důkaz toho, že buď pravidla, která jsou nastavena na ochranu buď prezidenta Spojených států, nebo kanadských zákonodárců, nejsou dostatečná, nebo jsou dostatečná, ale jejich realizace má trhliny. Nebo také obojí.
Už jen fakt, že někdo střílel po vojákovi, který stál u památníku, mělo systém zvednout a měl být připraven na možnou reakci. Je vidět, že se tak nestalo, protože dotyčný se dostal až do parlamentu.
Co mělo být jinak poté, co útočník střílel u památníku?
Už to, že se střílí v blízkosti parlamentu, mělo ochrannou službu natolik upozornit na to, že nebezpečí je blízko, že měla zareagovat. Protože nikdy, když máte takový útok, není dáno, že je to akt jediného člověka. Může být synchronizován, může mít za cíl odvést pozornost od něčeho jiného, jak to třeba udělal v Norsku Breivik. Nejdříve nechal vybuchnout nálož a pak šel střílet na ostrov.
Systém a lidé, kteří ho ovládají, musí být trénováni k tomu, aby byli schopni přemýšlet v trochu širších souvislostech a byli víc proaktivně opatrní. Aby když se za rohem střílí, tak vyhlásit v té instituci zvýšenou pohotovost. To se zřejmě nestalo, jinak by se tam ten člověk zřejmě nedostal.
Většinou musí každý návštěvník parlamentu projít alespoň bezpečnostním rámem.
Na to nemohu odpovědět, protože neznám systém zabezpečení v kanadském parlamentu. Nevím, kudy tam šel, jaké tam byly fyzické, mechanické, či jiné zábrany. Někde překonal nedůsledný systém ostrahy, který mu měl ve vstupu zabránit.
Jaká by měla být minimální bezpečnostní opatření, aby se podobným případům zabránilo?
V každém případě nemůže nikdo vstupovat bez toho, aniž by prošel bezpečnostním rámem, který by zjistil, zda má u sebe kovové předměty, které by mohly indikovat zbraň. U rámu je také ochranná služba, která by člověka měla prohlídnout. Pokud vypadá podezřele, tak se podívat na obsah kapes, obsah tašek a podobně. To jsou základní věci, které jsou známy a praktikovány spoustu let.
Je možné, že nějakým způsobem ochranku překonal. Kanadská strana bude zřejmě opatrná ve sdělování výsledků vyšetřování dokud si nebude úplně jistá, o co šlo.
Jsou české úřady proti podobným útočníkům dobře chráněny?
Jeden z nejméně chráněných objektů v Praze je Úřad vlády, kde na ulici, která směřuje k používanému vchodu, parkují zahraniční autobusy. Vchod je sice hlídán policisty a jsou tam malé výsuvné mechanické závory, ale kdyby se někdo nahoře rozjel autem plným výbušnin, tak do úřadu spolehlivě narazí. Navíc jsme byli za posledních pár let svědky nejméně tří průniků do prostor předsednictva vlády, a to buď od Vltavy nebo i po hromosvodu, který je na budově. Takže tento objekt nepovažuji za dobře chráněný v žádném případě.
Po mém soudu není úplně ideálně zajištěn také Pražský hrad. Samozřejmě do úřadu prezidenta už je kontrola, je tam ochranná stráž a rámy, ale na území Pražského hradu se pohybuje spoustu cizinců, které nikdo nikdy nijak nezkontroloval. A nikdo neví, co ti lidé mají u sebe. Nevolám po uzamčení Hradu, ale chybí tam elementární kontrola lidí, protože nevidím rozdíl mezi Buckinghamským palácem v Londýně, do kterého se nemůžete dostat jen tak, a Pražským hradem. Člověk, kdyby chtěl v okolí Pražského hradu cokoliv udělat, tak se dostává hrozně blízko, aniž je jakkoliv a kýmkoliv kontrolován.
Jaká by tedy měla být opatření? Zavedl byste vstup do areálu Hradu přes bezpečnostní rámy?
Ano. Chápu, že by to byla komplikace pro turisty, ale jak jsem řekl, do Buckinghamského paláce se také nedostanete jen tak. A takových míst je více, kde sedí hlavy států a také tam nemůžete jen tak přijít. Nějaká forma kontroly by tam asi měla být, protože takto to nepůsobí dojmem, že je to úplně nejbezpečnější místo. Ale nechci vyvolávat žádnou hysterii. Zasloužilo by si to ale větší pozornost, o tom není pochyb.
Zakázal byste tedy například také ono parkování autobusů poblíž Úřadu vlády?
Samozřejmě. Dělal jsem studii bezpečnosti Úřadu vlády a myslím, že by bylo dobré, kdyby premiér nevjížděl do Úřadu vlády z ulice, kde je tramvajová zastávka. Ministři by měli jezdit na zasedání zadním vchodem, který byl dřív hlavní, tedy vchod od Vltavy. Ti lidé mají svěřeno do rukou řízení tohoto státu, a proto by měli mít nastavena bezpečnostní opatření, aby jejich životy nebyly ohroženy.
V případě kanadského parlamentu se spekuluje o tom, že za útokem byli islámští radikálové.
Kanada se připojila k bombardování Islámského státu, takže to je samozřejmě možné. Ale lidí a skupin, které se hlásí k islámskému džihádu, k fundamentalistickému vnímání jejich víry vyúsťující v teroristické útoky proti západnímu světu nebo Al-Káidě, je víc. Je potřeba počkat na vyšetřování a identifikaci viníka, jestli to byl skutečně ojedinělý útok člověka, který nikdy s nikým nebyl spojen, a nebo byl součásti teroristické skupiny.
Jaká je v případech podobných Ottawě práce bezpečnostních složek? Dá se podobný útok vysledovat a předejít mu?
V situaci, kdy je potenciální pachatel zdrženlivý, tedy nekomunikuje svoje cíle na sociálních sítích, veřejně se nehlásí k ortodoxně nebezpečným názorům, proudům ve společnosti, dříve nebyl vyslýchán nebo sledován pro nějaké drobné činy, kdy si vystačí s internetem, kde máte spoustu návodů na výrobu jednoduché bomby, tak si řekněme na rovinu, že bezpečnostní systém země na to nemá šanci přijít. Musela by to být opravdu veliká náhoda.
