Ukrajinský prezident Petro Porošenko navrhne dočasné příměří na východě Ukrajiny jako součást svého mírového plánu. Na bezpečnostní poradě v Kyjevě v pondělí řekl, že bojové akce budou zastaveny během týdne.

Příměří by mělo být vyhlášeno v okamžiku, kdy armáda uzavře hranice s Ruskem. "Pak bychom se měli na mírovém plánu dohodnout," dodal Porošenko. Prezident v pondělí do Kyjeva svolal Radu národní bezpečnosti a obrany, svůj hlavní poradní orgán.

"Propustnost hranic je jedinou překážkou příměří. Jakmile budou hranice uzavřeny, okamžitě můžeme vyhlásit zastavení palby," řekl Porošenko.

Ukrajina vybuduje na hranicích s Ruskem moderní prostředky technické ochrany, aby zastavila pronikání proruských "diverzantů". Na tiskové konferenci v Kyjevě to v pondělí oznámil šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij.

Ostrahu nebude zajišťovat jen pohraniční stráž na přechodech; ukrajinská vláda prý dostala za úkol zajistit ochranu hranic s Ruskem po celé jejich délce. Ukrajina má přitom s Ruskem hranici dlouhou přes 1900 kilometrů.

Napomoci Porošenkově plánu má podle Parubije "jednostranná demarkace" rusko-ukrajinské hranice s použitím technických prostředků a "složitých inženýrských systémů", jejichž financování zajistí vláda čerpáním peněz ze státního rozpočtu.

"V souvislosti se závěry, které dnes Rada národní bezpečnosti a obrany schválí, bude navrženo zastavení palby jako začátek realizace mírového plánu," konstatoval v pondělí prezident.

Zastavení palby bude podle prezidenta trvat omezenou dobu a bude sloužit k tomu, aby "teroristé a separatisté" mohli složit zbraně.

Ukrajina si už podle prezidenta nemůže dovolit dlouhý vyjednávací proces.

Po uvedení do úřadu počátkem června Porošenko prohlásil, že součástí jeho mírového plánu je kromě zastavení palby vytvoření evakuačních koridorů pro civilní obyvatelstvo a amnestie pro vzbouřence, kteří se nedopustili těžkých zločinů.

Kyjev slibuje rozsáhlé ústavní reformy směřující k decentralizaci státní správy a předpokládá, že Rusko uzná výsledek ukrajinských prezidentských voleb. Klid zbraní a dosažení míru na východě země slíbil Porošenko Ukrajincům už minulý týden. Jeho plány narazily ale na tvrdý odpor východoukrajinských vzbouřenců.

Rozpory Kyjeva s povstalci se prohloubily po novém zesílení bojových akcí v Doněcké a Luhanské oblasti, které v sobotu vyústily v sestřelení ukrajinského armádního letadla na luhanském letišti. Tragédie si vyžádala 49 mrtvých.

Porošenko v pondělním projevu neupřesnil, s kým hodlá o svém mírovém plánu vyjednávat. V dřívějších projevech ale opakovaně zdůrazňoval, že jeho partnery nemohou být "teroristé" řídící operace proti armádě. Ti ovšem ovládají nemalou část východu země včetně několika velkých měst.

Podle šéfa bezpečnostní rady Andrije Parubije dosud pohraničníci uzavřeli 250 kilometrů v jižním sektoru hranic s Ruskem. Osm hraničních přechodů armáda blokuje, zbytek by měla dostat pod kontrolu během týdne.

Podle zpráv ukrajinských médií okupují povstalci dva pohraniční přechody, jimiž do země proudí výzbroj, munice a posily z Ruska. Parubij řekl, že hraniční posty by měli posílit ukrajinští ostřelovači.

Porošenko na poradě také řekl, že během tohoto týdne pošle do parlamentu návrh zákona o decentralizaci státní správy. Návrh má posílit pravomoci ukrajinských oblastí a omezit jejich řízení z kyjevského centra. Na ukrajinské regiony podle prezidenta přejde i část pravomocí hlavy státu, změnit se má i rozpočtové určení daní.

Bezprostředně po decentralizaci státní správy by se podle Porošenka v Doněcké a Luhanské oblasti měly konat komunální volby.