Soudy nevyužívají naplno zákazy vstupu na stadion pro fotbalové chuligány

Už pátým rokem mohou čeští soudci zakazovat agresivním sportovním nebo hudebním fanouškům vstup do hledišť stadionů a koncertních hal. V krajním případě až na deset let. Jenže pohled do statistik ukazuje, že náhradního trestu pro rváče nevyužívají naplno.

A to ani přesto, že podle probačních úředníků by právě zákaz vstupu do ochozů mohl rapidně pomoci v boji proti konfliktním příznivcům. Navíc nestojí státní pokladnu žádné extra peníze.

„Jednoznačně se potvrdilo, že tento typ trestu je účinným nástrojem pro omezení výskytu výtržností na fotbalových stadionech,“ říká Martin Jelínek, specialista střediska Probační a mediační služby v Praze-západ.

Soudy jsou s náhradním trestáním opatrné. Například loni: policie zadržela více než šest stovek rozběsněných fanoušků, stíhat ale kriminalisté začali jen každého šestého a zákaz vstupu na stadion pak u soudu dostala sotva polovina z nich. V konečném důsledku tak na zápas svého oblíbeného týmu nesmí jen osm procent původně zadržených výtržníků.

Ministerstvo spravedlnosti proto hodlá zjistit, v čem je potíž a proč soudci trest zákazu vstupu na stadiony používají tak málo.

„Určitě na toto téma zahájíme diskusi, abychom přišli na to, kde je problém,“ říká náměstek ministryně spravedlnosti pro vězeňství Pavel Štern, který ještě začátkem letošního roku vedl Probační a mediační službu.

Podle Šterna je zákon dobře připraven a soudci o něm vědí. „V roce 2010 jsme jim vše podrobně vysvětlovali na školeních,” vzpomíná.

Soudce: Jdou se jen porvat

Soudci potvrzují, že zákon je v pořádku a že jej uplatňují. A nemají s tím problém. „Pokud to statisticky vychází tak, že trest zákazu vstupu dostane zhruba polovina všech stíhaných, tak jde o adekvátní číslo,” tvrdí předseda kutnohorského soudu a člen soudcovské unie Petr Franc.

Dodal také, že každý případ se musí posuzovat jednotlivě a není úplně žádoucí, aby se takový trest rozdával plošně.

„Pak bychom snadno mohli dosáhnout jiného negativního efektu: ti hromadně potrestaní fanoušci by se sešikovali jinde, protože nejdou fandit, ale poprat se. Takže by nešli na svou Spartu, kterou by jim zakázal soud, ale na zápas nějakého přeboru třeba v Kačerově. A tam by stejně tak vyvolávali konflikty,” míní soudce Franc.

Rozhodnutí je ale podle něj na zákonodárcích. „Pokud budou chtít takový zákon, který vstup zakáže každému výtečníkovi bez výjimky, pak to bude jasně dané,” podotkl Franc.

Rázní politici

Politici jsou v posledních dnech ve svých prohlášeních rázní. Reagují totiž na události z předminulého víkendu, tedy na řádění příznivců v Ostravě během fotbalového utkání mezi domácím Baníkem a pražskou Spartou, po kterém bylo zadrženo 31 osob a škoda dosáhla na 3,5 milionu korun.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) například řekl, že by uvítal vyšší počet uložených zákazů vstupu na stadiony. „Lze udělit zákaz až na deset let. To je dostatečně dlouhá doba, aby to mělo výchovný důsledek. Jenže těch trestů bylo na můj vkus uděleno málo,“ řekl Chovanec.

Uznal ale, že nejde čistě o soudy. Potíž vidí i na samém začátku, kdy policie problémové fanoušky pozatýká. Státní zástupce, který na policisty dohlíží, totiž pět ze šesti chování vyhodnotí jen jako přestupek, a nikoliv trestný čin, za který by bylo možné agresora poslat před soud.

„Pokusili jsme se i o mobilní soudy, ale většina fanoušků je tak opilá, že je nelze soudit. A státní zástupci, kteří jsou na stadionech, většinou prohřešky označí za přestupky,“ míní Chovanec.

Násilí na stadionech podle statistik přibývá. Trend posledních let říká, že policie zatýká o desítky procent více výtržníků než v předešlém roce. Počet trestů zákazu vstupu na stadion však takovým tempem zdaleka neroste. Za poslední tři roky je téměř konstantní. Aktuálně je po celé republice 112 fanoušků, kteří nesmějí přijít do ochozů fandit. Více než polovina z nich je z Prahy a středních Čech.

Snadná kontrola na policii. Ale...

Náklady na tento druh trestu jsou takřka nulové. Odsouzeného kontroluje ve spolupráci s policií probační úředník, který potrestanému nařídí, aby se před utkáním hlásil na policejní služebně v místě svého bydliště. A setrval tam, dokud zápas neskončí. Policisty nikdo neplatí extra penězi navíc, sloužili by v daný okamžik tak jako tak. Od probačního úředníka jen dopředu obdrží patřičné informace a mohou na odsouzené snadno dohlédnout.

Pokud potrestaný fanoušek přesto uložené povinnosti neplní, může mu soud po oznámení probačního úředníka trest zpřísnit.

I tady ale unie soudců nabízí důležitý protiargument. Není problém nastavit policejní kontrolu ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno. Jenže v Česku jsou i lokality, odkud není úplně snadné dostat se o víkendu do města na policii.

„Pokud ten alternativní trest dostane fanoušek ze zapadlé vesnice, odkud jezdí autobus jen ve všední den, není úplně spravedlivé požadovat po něm, aby se v neděli dostavil na dvě hodiny na policii, jejíž služebna je vzdálena třeba dvanáct kilometrů,” upozorňuje soudce Petr Franc.

Hokejoví trestanci z Chomutova

Zákaz vstupu na stadion se netýká jen fotbalových fandů. Soud loni na jaře potrestal ročním zákazem osm fanoušků chomutovského hokeje kvůli rasistickému pokřikování na hráče tmavé pleti při extraligovém utkání Chomutova s Libercem z října 2012.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) navíc chce prosadit zpřísnění zákona a zavést doživotní zákaz vstupu. Spolu se šéfem fotbalové asociace Miroslavem Peltou pak hodlají po vzoru Nizozemska nebo Anglie zavést takzvaný „adresný ticketing”, tedy registrovaný vstup na zápas. To ale od klubů vyžaduje investice do speciálních identifikačních zařízení u turniketů.

Zdroje: MV, PČR, MSp, PMS