Radniční periodika musí přestat být hlásnou troubou starostů, říká Kužílek

Starosta pogratuloval jubilantovi, hejtman otevřel výstavu, radní se zasloužili o rozvoj dopravy. Desítky fotografií a pochvalných článků o starostech či hejtmanech do každé schránky. Této komunální či krajské kampani "zadarmo" formou radničních tiskovin by mělo odzvonit.

Od listopadu platí novela tiskového zákona, která se týká zpravodajů vydávaných radnicemi. Jednak vůbec poprvé ošetřuje a vymezuje radniční tiskoviny jako takové a kromě toho výslovně uvádí, že musí být objektivní, vyvážené a opozice v nich musí mít nárok na "přiměřený prostor".

Jak bude novela účinná a vymahatelná je těžké říct. Sama totiž nezavádí žádné sankce a soudní příkaz k otištění reakce může přijít až několik měsíců po prvotním požadavku.

Spolutvůrce zákona, aktivista a expert na otevřenost státní správy Oldřich Kužílek ale přijatou normu i tak považuje za důležitý krok, který podle něj vyústí ve výrazné zvýšení informační hodnoty tiskovin. Ty mnohde stojí daňové poplatníky ročně desítky milionů korun.

"Velká část periodik se dosud otevřeně považovala za PR nástroj radnice, jehož posláním je sloužit současné vládě. To nyní zákon naprosto vylučuje."

Myslíte si, novela zákona odstraní alespoň nejkřiklavější případy sebepropagace některých starostů či hejtmanů za veřejné peníze?

Věřím, že ano. Od roku 2006, kdy se tomu věnujeme, je toto téma mnohem vnímanější. A je tu jasná trajektorie zlepšování. Do této trajektorie nyní přichází ještě gong v podobě zákona. Předpokládám tedy, že přijetí zákona bude znamenat další zlepšování.

Nejsem ale tak naivní, abych si myslel, že jako mávnutím kouzelného proutku všechny problémy zmizí. A jsem zvědavý, kolik nový zákon vyvolá sporů. Myslím si, že moc ne.

Co je podle vás v samotném zákoně tím, co vydavatele, tedy obce a kraje, donutí, aby svou praxi změnily?

Obsahuje klíčovou terminologii. Tou je požadavek objektivity a vyváženosti. To nejsou žádné fráze, ale termíny přebírané z mediálních zákonů. Navíc jsou zakotveny v mezinárodních smlouvách a existuje k nim rozsáhlá judikatura Evropského soudu pro lidská práva.

Ve výsledku vzniklo zavedení dvou povinností. Ta první praví, že vydavatel má zajišťovat objektivitu a vyváženost. Jakou cestou to bude dělat, je otázka, ke které by se měla nyní otevřít velká diskuse. 

Druhá povinnost je podmnožinou té první. Je definována jako právo zastupitele, tedy i opozičního, na přiměřený prostor v periodiku. Tato povinnost je vymahatelná soudní cestou ve dvou stupních. Stanoveny jsou lhůty, ve kterých může vydavatel reagovat na návrh zastupitele. Nakonec to může vést k tomu, že soud přikáže vydavateli, aby otiskl názor konkrétního zastupitele.