Lékaři kritizovali elektronické neschopenky. Budou je muset používat až od roku 2016

Lékaři původně měli vydávat neschopenky elektronicky už od ledna příštího roku. Stát tím plánoval ušetřit až 20 milionů korun, protože nebude muset platit za lékaře poštovné, vše půjde po internetu.

Ale nový projekt má i mnoho odpůrců. Vadí jim hlavně zbytečně složitý systém datových schránek, který ještě zvýší množství administrativy ležící doktorům na bedrech.

O dalším vývoji elektronických neschopenek Kubek jednal v úterý odpoledne s ministrem práce a sociálních věcí Františkem Koníčkem. Shodli se na tom, že lékaři mohou další dva roky psát papírové neschopenky, přechodné období se prodlouží a elektronické neschopenky budou povinné až od ledna 2016.

"Je důležité, aby ten čas lékaři efektivně využili k tomu, aby se na elektronickou komunikaci s Českou správou sociálního zabezpečení připravili," uvedl po jednání Koníček.

Podle něj se v odkladném období odladí i případné nesrovnalosti. "Musí ale už přijít doba třetího tisíciletí s elektronickou komunikací," dodal.

Až dvacet procent všech lékařů nepoužívá v ordinaci počítač. Z těch, kteří počítač mají, jen 60 procent má i připojení na rychlý internet. V některých oblastech připojení není nebo je nespolehlivé. 

"Těžko starší kolegy donutíme, aby začali pracovat na počítači, když jsou celý život zvyklí na něco jiného. Nemůžeme si dovolit, aby kvůli šikaně ze strany státu takoví odborníci přestali povolání vykonávat," komentoval v rozhovoru pro IHNED.cz předseda České lékařské komory Milan Kubek.

Kolik lékařů už teď posílá neschopenky on-line?

Údajně to dělá sto lékařů z 35 tisíc pracujících.

Kolik přibližně lékařů nemá vůbec v ordinacích přístup k internetu?

Podle našeho průzkumu, který jsme si nechali udělat v této souvislosti, 20 procent lékařů nepoužívá v práci počítač a asi 40 procent nemá přístup ke spolehlivému internetu. Ale ten systém je ještě složitější v tom, že tady nejde o pouhé posílání nějakých e-mailů, ale o komunikaci prostřednictvím datové schránky se zabezpečeným elektronickým podpisem. Ty má jenom minimum lékařů, kteří je skutečně k ničemu nepotřebují.

Je třeba si uvědomit, že mezi pracujícími lékaři tvoří starší 60 let 20 procent. U praktických lékařů, kteří vystavují většinu pracovních neschopenek, se průměrný věk pohybuje okolo 55 let. My těžko ty starší kolegy donutíme, aby začali pracovat na počítači, když jsou celý život zvyklí na něco jiného. Nemůžeme si dovolit, aby kvůli šikaně ze strany státu tito kolegové přestali povolání vykonávat. Naše zdravotnictví je na nich v podstatě závislé. Na druhé straně si dovolíme ten luxus, že vyháníme mladé lékaře do zahraničí kvůli rozpadlému vzdělávání a špatným pracovním podmínkám v nemocnicích.

Myslíte si, že elektronické datové schránky jsou zjednodušením práce?

Já sám mám osobní zkušenost s datovými schránkami, jako provozovatel společnosti s ručením omezeným ji musím mít a nezaznamenal jsem jediné zjednodušení, které by mi přinášela. Právě naopak je zde riziko, že některá korespondence se mi vůbec nedostane do ruky, protože jsem třeba na dovolené, a bude se tvářit, že je doručená. To může přinést závažné právní spory.

Současný problém se netýká pouze lékařů, méně se mluví o tom, že všechny osoby samostatně výdělečně činné by měly komunikovat s ČSSZ pouze cestou datových stránek. Tady se jedná o přehledy o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných, evidenční listy důchodového pojištění atd. Když si představíme ty statisíce živnostníků, tak nevím, proč si stát takto hází klacky pod nohy.

Stát zase argumentuje tím, že chce ušetřit, protože teď platí poštovné za neschopenky.

U každého systému, u kterého se vymýšlí nějaká elektronizace za spoustu peněz, se vždy hovoří o úsporách. V této souvislosti jsem slyšel o částce 20 milionů korun, což jsou z hlediska objemu vyplácených prostředků drobné. Zkušenosti s dalšími elektronickými systémy, ať už je to registr vozidel, nebo vyplácení dalších sociálních dávek, ukazují, že ten software je složitý a vždycky mnohem dražší, než se plánovalo. A pokud funguje, tak špatně.

Takže si myslíte, že to bude znamenat jenom více komplikací pro lékaře?

Lékařům to přináší komplikace a finanční náklady. Doktorům ve vyšším věku, kteří nepoužívají počítač, to znemožní nadále výkon povolání a bude ohroženo vyplácení dávek v nemoci pro občany. To jsou myslím dostatečné důvody k tomu, aby pan ministr akceptoval jednoduché a rozumné řešení. To znamená, aby vláda schválila změnu v zákoně, kdy se odstraní slovíčko "pouze", a předloží to jako zákonné opatření do Senátu. Už jsem jednal se senátory a jsou připraveni to podpořit, protože to vnímají jako obrovský problém. Nechť ti, kteří mají zájem, komunikují elektronicky. Nemusíme ale nikoho, kdo celý život počítač nemá, nutit stát před dilematem, kdy buď ukončí svoji činnost, nebo se bude učit něco, co vůbec nepotřebuje. Musíme si uvědomit, že lékaři, o kterých hovoříme, jsou zkušení kvalifikovaní odborníci a o jejich práci mají pacienti zájem.

Co náklady na počítač a internet, musí si je platit lékaři sami, nebo se spekuluje i o nějakém příspěvku?

O ničem takovém stát s námi nejednal. Automaticky předpokládal, že veškeré náklady přehodí automaticky na lékaře. Ono nejde jenom o náklady s pořízením počítače, ale jedná se i o to, že internet není zadarmo, zřizování a provoz datových schránek a elektronického podpisu také něco stojí. Nikdo ze strany státu se ani slůvkem nezmínil o tom, že by ty náklady lékařům jakkoli kompenzoval.

Jak by situace vypadala, kdybyste se s panem ministrem na odložení nedomluvili?

Lékaři by od 1. ledna 2014 plošně jednoduše žádné elektronické neschopenky nevystavovali, ale dávali do ruky pacientům a posílali na ČSSZ, aby si to s úředníky vyřídili, jak chtějí. Občané ale za nic nemohou, takže bych byl nerad, aby toto byla další útrapa pro lidi.