Ojedinělou možnost svézt se historickou soupravou, která před 35 lety v srpnu 1978 vyjela na první část linky A pražského metra, měli cestující, kteří se dnes odpoledne vydali na trať ze stanice Dejvická do depa v Hostivaři. Pokud měli štěstí, nastoupili do sovětských, jimž dopraváci i Pražané říkali vzhledem k hranatému a tmavému designu čela "briketa" nebo "černá huba". Od roku 2009 nejsou v pravidelném provozu.
Výrobce: Mitiščinský strojírenský závod
Dodávky probíhaly: 1978 - 1990
Výkon motoru: 4 x 110 kW
Max. konstr. rychlost: 90 km/h
Max. provozní rychlost: 80 km/h
Rychlostní rekord: až 120 km/h
Délka vozu: 19 206 mm
Šířka vozu: 2 712 mm
Výška vozu: 3 662 mm
Hmotnost: 33 000/33 500 kg
(vložený/čelní vůz)
Počet dveří pro cestující: 2 x 4
Počet míst k sezení: 42/48
Počet míst k stání: 218/ 233
(vložený/čelní vůz)
Max. kapacita soupravy: 1363
Počet vozů vlakové jednotky: 5
Vůz s řídící kabinou: 2
Vložený vůz bez řídící kabiny: 3
Provoz s cestujícími ukončen: 2.7.2009
Zdroj: www.metroweb.cz
Při průjezdu stanicemi zněla původní hlášení - a tak se Dejvickou rozléhal název Leninova, jako tomu bylo do roku 1990. Soupravy byly vybaveny na čelech vlaku autentickými tabulemi s touto konečnou stanicí. Vozy metra řídili strojvedoucí v dobových hnědých uniformách.
Některé vozy nesly na boku masivní tabulky s nápisem, že je vyrobil "Mitiščínskij mašinostrajítělnyj zavód". Jejich absence na mnohých dnes už historických vagonech dokládá, že patří k vyhledávaným sběratelským artiklům.
Pražské metro stárne, kvůli opravám nejspíš zavřou i některé stanice - čtěte ZDE
Metro D nebude, připustil pražský primátor Svoboda. Na nové stanice nejsou peníze - čtěte ZDE
Soupravy typu 81-71 proti starším vozům Ečs, jezdícím na trase C, měly některá vylepšení. "V tuto chvíli máme dva provozuschopné historické vlaky. Tato souprava byla zrekonstruována loni," popsal generální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) Milan Křístek.
O akci byl zájem – mnozí cestující čekali, až přijede ta "jejich" souprava. Jízda se při jednotlivých průjezdech odpoledne stále prodlužovala podle toho, jak na trati v historii přibývaly nové stanice. První končila na náměstí Míru, druhá vedla na Želivského (zprovozněna v prosinci 1980), třetí končila ve Strašnické (otevřena byla v červenci 1987) a další na Skalce (předána do užívání v červenci 1990). Poslední otočky obsáhly už celou trasu včetně Depa Hostivař (květen 2006).
Trať A pražského metra se začala budovat v únoru 1973, pravidelný provoz byl zahájen v srpnu 1978. První provozní úsek měl sedm stanic a provozní délku 4,7 kilometru. Metro poprvé podjíždělo Vltavu, další podzemní překážku představovaly tehdy vinohradské železniční tunely za Národním muzeem i trasa C před ním. Stanice Náměstí Míru je dodnes nejhlubší zastávkou pražského metra - její nástupiště je 52 metrů pod povrchem. Jsou tu i nejdelší eskalátory, které měří 87 metrů.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist