Byla to jedna z hlavních priorit ministerstva spravedlnosti v roce 2012. Lidi odsouzení k domácímu vězení měli být už letos na podzim hlídáni  "elektronickými dozorci". Nestane se.

Probační a mediační služba (PMS), která má odsouzené k alternativním trestům i podmínečně propuštěné vězně na starosti, sice ve spolupráci s ministerstvem vypsala koncem loňského roku záměr na nákup 500 až 2000 kusů elektronických náramků, tendr za téměř 300 milionů korun (přesně za 229,5 milionu bez DPH) ale zastavila novoroční amnestie prezidenta Václava Klause.

Do budoucna PMS navíc počítá s tím, že místo nákupu si zařízení na elektronický monitoring spíš pronajme.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Stav ve věznicích ČR

Počet osob ve vazbě a věznicích

prosinec 2012   22 644

leden 2013       16 160

březen 2013     16 226

červen 2013      16 242

Zdroj: Vězeňská služba

"Připravované zadávací řízení bylo zrušeno z důvodů zásadní změny potřeby zadavatele,“ říká ředitel tiskového odboru ministerstva Robert Schuster.

Koncem loňského roku měli probační úředníci na starosti téměř 360 lidí v režimu domácího vězení, které namátkově, zejména večer a v noci objížděli, aby zkontrolovali, zda jsou doma. A předpokládalo se, že jejich počet poroste i díky takzvané Staňkově novele, která rozšířila možnosti pro podmíněné propuštění z věznic. V nich bylo v prosinci 2012 na 23 tisíce odsouzených.

Ministerstvo argumentovalo velkými úsporami. „Den vězně za mřížemi vyjde na tisíc korun, provozování domácího vězení prostřednictvím elektronického monitoringu na 168 korun."

Jenže v lednu 2013 se situace dramaticky změnila.

„Alternativní tresty obecně prospěšných prací i domácího vězení spadly pod amnestii prezidenta republiky, 6500 lidí opustilo věznice. A je třeba říct, že to byly osoby s trestem do jednoho roku nebo do dvou let, což všechno byli lidé z potenciální skupiny na podmíněné propuštění, kteří by díky takzvané Staňkově novele mohli být propuštěni do domácího vězení ve spojení s elektronickým monitoringem. Jenže najednou celá ta skupina zmizela,“ vysvětluje šéf PMS Pavel Štern.

Místo nákupu pronájem?

Ještě do března jeho lidé čekali, jak rychle se věznice začnou znovu plnit, zda se naplní obavy části veřejnosti, že se amnestovaní do půl roku za mříže vrátí. Nestalo se. Koncem čtvrtletí mělo soudem nařízené domácí vězení kolem dvaceti lidí, ve věznicích bylo necelých 16 tisíc odsouzených.

„Potvrdilo se, že zakázka v tak velkém rozsahu, jak byla na konci roku zamýšlena – to znamená 500 až 2000 zařízení v objemu téměř 300 milionů, je zbytečná. Nechali jsme si zpracovat i studii efektivity, která nám názor, že takto rozsáhlá zakázka by nebyla hospodárná,“ konstatuje Štern. V současnosti probační úředníci dohlížejí na výkon domácího vězení u 77 lidí, do konce roku jich může být stovka i více.

Dramatický nárůst ale PMS nečeká. „Pokud jsme sondovali u soudců, jak to bude s ukládáním trestů domácího vězení, tak nám potvrdili, že trest domácího vězení je vnímán jako nejtvrdší alternativní trest. Praxe je taková, že zpravidla vyčerpají nejprve prostou podmínku, podmínku s dohledem, obecně prospěšné práce a teprve poté nastupuje uložení trestu domácího vězení,“ doplňuje Šternova zástupkyně Jana Libíčková.

Zcela odpískán ale elektronický monitoring pro domácí vězení není. Jen místo nákupu se uvažuje spíš o jeho pronájmu. Ještě předchozí ministr Pavel Blažek (ODS) dostal od PMS nový koncepční materiál na zavedení systémových opatření v justici, jehož součástí je i projekt domácího vězení. Nyní bude o něm rozhodovat nové vedení resortu.

PMS v něm navrhuje pronajmout si výrazně nižší počet náramků na omezenou dobu (zhruba 500 kusů na 3 roky). „Vzhledem k tomu, jak rychle se technika vyvíjí, tak by nebylo úplně šťastné vrátit se k původnímu záměru a nakoupit na pět let zařízení, které by pak nebylo kompatabilní s jiným. Nehledě k tomu, že minimálně dvě třetiny nakoupených náramků by nebyly vůbec využity. Proto jsme návrh upravili," dodává Libíčková.

Rozpočet s nákupem nepočítal

Stát poslal elektronické "bachaře" k ledu už podruhé. Poprvé se jejich nákup plánoval v roce 2010, ale tendr byl zrušen. Nyní se tak stalo podruhé.

Radovat se, že ministerstvo spravednosti 300 milionů korun ušetří, ale není na místě. Státní rozpočet totiž s touto investicí nepočítal. Podle vyjádření náměstka ministra Daniela Voláka z konce loňského roku se měly peníze hledat teprve ve chvíli, kdy bude o nákupu elektronického monitoringu definitivně rozhodnuto. 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist