Souvislost kvality ovzduší se zdravotním stavem je podle vědců nepochybná. Server IHNED.cz proto porovnal počet úmrtí v Česku na nemoci oběhové soustavy, jako je například infarkt či mozková mrtvice, s množstvím prachových částic v ovzduší.

Epidemiolog Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR dává za příklad takového vztahu výzkum prováděný ve Spojených státech, který ukázal, že pokles koncentrací částice PM 2,5 mezi lety 2002 a 2007 přinesl prodloužení střední délky života o několik měsíců.

"Dlouhodobé epidemiologické výzkumy hovoří zejména o vlivu na výskyt kardiovaskulárních onemocnění," řekl v rozhovoru, který najdete níže. Upozorňuje však, že jde o záležitost dlouhodobou, poškození zdraví se totiž projevuje se zpožděním až po desítkách let.

O stejných rizicích hovoří i poznatky Světové zdravotnické organizace (WHO). Lékařka Eva Schallerová, která dlouhodobě usiluje o zlepšení ovzduší na Ostravsku, cituje zprávu organizace, jež zmiňuje mimo jiné souvislost s onemocněním aterosklerózou (kornatěním tepen), respiračními onemocněními nebo vliv na výsledky těhotenství.

V přehledné mapě si můžete prohlédnout průměrné koncentrace malých prachových částic za loňský rok.

Data o kvalitě ovzduší ČHMÚ, statistiky úmrtnosti ÚZIS ČR.

Podle výsledků jsou na tom nejhůře lidé v Karviné, v Ostravě a Novém Jičíně, kde roční průměrné hodnoty koncentrace částic dosahují 30–40 mikrogramů. Poněkud překvapivě se situace příliš nezlepšila v Teplicích a výrazně nad limit 10 mikrogramů se dostalo i Brno.

Následující graf ilustruje vztah mezi malými částicemi prachu a oběhovými chorobami. Hodnoty jsou opět za loňský rok.

Data o kvalitě ovzduší ČHMÚ, statistiky úmrtnosti ÚZIS ČR.

Můžete popsat, jaký mají prachové částice vliv na lidský organismus? Je tato souvislost potvrzená?

Dlouhodobé epidemiologické výzkumy hovoří zejména o vlivu na výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Počátkem letošního roku byla publikována zpráva ze Spojených států. Výzkum probíhal na 545 místech, kde mezi lety 2002 a 2007 došlo k poklesu koncentrace PM 2,5 o 1,6 mikrogramu. Díky tomu vzrostla střední délka života o několik měsíců. Částice PM 2,5 také zvyšují výskyt bronchitid u dětí a podobně.

Jakým způsobem účinky těchto látek vědci zjišťují a čím souvislost s poškozováním zdraví prokázali?

Vyhodnocují se epidemiologické studie, které spojují informace o znečištění a koncentraci látek s údaji o onemocněních a úmrtnosti. Pak také existují biomarkery, což jsou indikátory, jež sledují, zda dochází ke změnám v DNA.

Co konkrétně lidem hrozí, pokud budou dlouhodobě pobývat v lokalitách s vysokou koncentrací malých prachových částic?

Například částice o velikosti pod jeden mikrogram se dostávají i do krevního řečiště, čímž opět hrozí vznik kardiovaskulárních nemocí a celkové urychlení procesu stárnutí. Roli nehraje jen venkovní prostředí, ale i kouření a genetická výbava, každý je totiž jinak odolný. Citlivější jsou hlavně děti v předškolním věku, protože ještě nemají zcela vyvinutý imunitní systém.

Může vůbec obyvatel Česka riziku z těchto částic nějak uniknout?

Pokud jste v uzavřené místnosti, tam jsou koncentrace o 40 až 50 procent nižší, proto se při inverzi nedoporučuje větrání. Účinným řešením jsou čističky vzduchu, jejich hodnocení zatím není jednoznačné, ale pokud se pravidelně ošetřují, může to pomoci.

Pokud někdo žije v lokalitě s vysokou koncentrací prachových částic, měl by se raději přestěhovat?

Rady k přestěhování k ničemu nevedou, může si to dovolit jen někdo. Člověk má nárok žít v čistém ovzduší, a to je otázka limitů. Například v ostravských Radvanicích dosáhly limitu stanoveného pro určitý počet dní v roce už koncem února. Měly by vzniknout podmínky ke zlepšení, jako je tomu v západní Evropě, kde mají také problémy například s dopravou, ale ne s topeništi a průmyslem. Staví nás to po bok rozvojových zemí.

Navíc poškození zdraví se neprojevuje hned. V 90. letech měli muži i ženy v severočeských pánevních oblastech o dva roky nižší střední délku života, než byl průměr. Ten rozdíl přes celkové zvýšení střední délky v těch oblastech zůstal, z toho se dá odvodit, že si ti lidé v sobě indukované poškození nesou a předávají to i dalším generacím.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 0 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.