Ve švýcarském městě Bellinzona v pondělí začalo druhé dějství jednoho z nejsledovanějších soudů, který se týká poměrů kolem českých privatizací 90. let. Bývalí manažeři a majitelé Mostecké uhelné společnosti (MUS) jsou ve Švýcarsku obžalováni z praní špinavých peněz, z podvodů a korupce.

Před tribunál byli předvoláni Oldřich Klimecký, Antonín Koláček a jejich belgický společník Jacques de Groote. Všichni tři se nedostavili na úvod procesu 13. května. Obhájce šestaosmdesátiletého Belgičana to vysvětlil zdravotními důvody. Advokáti Klimeckého i Koláčka uvedli, že neznají přesný důvod nepřítomnosti klientů.

 

Jacques de Groote (86) - Bývalý vysoký manažer Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. V průběhu privatizace MUS vystupoval jako prezident Appian Group. Od srpna 1999 do srpna 2002 byl členem dozorčí rady MUS a od května 1999 do února 2004 zasedal v dozorčí radě Appian Group. Zájem švýcarských orgánů o okolnosti privatizace MUS odstartovalo udání, které na Grooteho pro jeho údajný milionový dluh podala švýcarská společnost Conseil Alain Aboudaram. 


Oldřich Klimecký (73) - V 90. letech byl generálním ředitelem MUS a od června 1995 do listopadu 1998 stál v čele představenstva této těžařské společnosti. Ve statutárních orgánech MUS zasedal až do léta 2003. Od listopadu 2002 do konce ledna 2008 zasedal také v dozorčí radě společnosti Appian Group, později přejmenované na Czech Coal. Kromě toho figuroval v orgánech Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí či FK Baník Most. V současnosti už stojí mimo byznys.

 

Antonín Koláček (53) - Vystudoval VŠCHT v Praze a poté nastoupil do Čokoládoven Praha. V roce 1994 stál spolu s dalším obžalovaným Petrem Krausem u vzniku finanční společnosti Newton Financial Management Group. Právě Newton sehrál podle tisku důležitou roli při ovládnutí MUS.

V červnu 1995 usedl Koláček do představenstva MUS, do něhož se dostal coby vrchní personalista Komerční banky. Postupně se stal nejvlivnějším manažerem MUS a byl rovněž generálním ředitelem Appian Group. V roce 2005 spolu s nedávno zesnulým manažerem Lubošem Měkotou získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi. Koláček se poté z byznysu stáhl a nyní se věnuje buddhismu a cestování.

Na pondělní soud už Antonín Koláček dorazil a médiím zopakoval, že se cítí nevinen. Na přelíčení přišel i Belgičan Jacques de Groote; nepřišel Oldřich Klimecký, který byl také obeslán. Klimeckého advokát zdůvodnil nepřítomnost svého klienta nemocí jeho manželky, kterou nemůže nechat samotnou.

Koláček před zahájením jednání řekl, že se na líčení těší, protože má "plnou důvěru ve švýcarské soudce". "Věřím, že soudci rozhodnou spravedlivě," řekl. Na první část procesu nedorazil prý proto, že dostal pozvánky na dva termíny a přišel tedy dnes.

Soudce v květnu odmítl žádost obhájců na přerušení jednání a pokračoval jen s přítomnými Markem Čmejlou, Jiřím Divišem a Petrem Krausem. Nepřítomné pozval právě na 10. června. Tribunál také zastavil řízení proti Luboši Měkotovi, který v březnu zemřel.

Český stát zaplatí desítky miliard korun kvůli ručení za předprivatizační úvěry - čtěte ZDE

Švýcarský soud zajímá cena akcií i korupce. Uhlobaroni ale odmítají vypovídat - čtěte ZDE

Soud je vyvrcholením šestiletého vyšetřování, které zahrnovalo kolem 60 společností ve Švýcarsku, v Lichtenštejnsku, na Kypru, na britském ostrově Man a v dalších daňových rájích. Obžaloba líčí složité vazby mezi společnostmi, na kterých měli obžalovaní podíl a mezi kterými proudily peníze související s privatizací MUS. Tvrdí také, že údajně nekale nabyté peníze použili v roce 2002 na nákup podniku Škoda Holding.

Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným na stovce švýcarských účtů 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). Českou republiku svým jednáním prý připravili asi o tři miliardy korun.

Český stát se nepřipojil jako žalující strana, protože dlouho otálel. Švýcarská prokuratura tvrdí, že pasivní přístup české strany se změnil začátkem roku 2012. Exmanažeři Mostecké uhelné byli pak obviněni loni v červnu i v Česku – ze zneužívání informací ve služebním styku.

Kontroverzní privatizace MUS začala v roce 1993 a většina údajných trestných činů se děla podle švýcarské prokuratury od roku 1997 "nejméně" do roku 2007.

Kořeny nynějšího přelíčení ale sahají až do roku 1990, kdy se švýcarský finanční konzultant Alain Aboudaram spřátelil s bývalým vysokým úředníkem Mezinárodního měnového fondu de Grootem a udělal z něj poradce své firmy. O deset let později se oba střetli o půl milionu dolarů, který prý Aboudaram de Grooteovi půjčil. Aboudaram se snažil tyto peníze získat i od společností, ve kterých de Groote působil v Česku.

Buddhista, mediální magnát, nesvéprávný zbrojař. Kdo je kdo v kauze Mostecké uhelné - čtěte ZDE

Aboudaram poslal v prosinci 2004 švýcarským úřadům dopis, ve kterém vylíčil údajné praní špinavých peněz kolem MUS. Švýcarská prokuratura posléze v červnu 2005 zahájila vyšetřování, které se rozrostlo v roce 2007 na českošvýcarského podnikatele Jiřího Diviše a později i na ostatní obžalované.

Peníze měly jít i přes firmu šéfa marketingu ČSSD

Na korupci údajně použili pět milionů dolarů. Spis zmiňuje v této souvislosti tehdejšího (v roce 1999) náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkoru, který údajně pomáhal obžalovaným získat souhlas s odprodejem akcií MUS, jenž byl pro český stát nevýhodný. Podle obžaloby také část peněz na údajnou korupci procházela přes dvě kyperské společnosti, které kontrolovali obchodník se zbraněmi Pavel Musela a Jiří Martínek, poradce tehdejšího místopředsedy sněmovny Stanislava Grosse odpovědný za marketing ČSSD.

Podívejte se, koho Švýcaři soudí v kauze MUS:

Tehdejší vláda premiéra Miloše Zemana prodala zbývající akcie MUS firmě Investenergy za 650 milionů korun, což je podle obžaloby mnohem méně než tržní cena. Český stát předtím ztratil kontrolu nad Mosteckou uhelnou, kterou skrytě ovládla společnost Appian Group, jež skoupila volně dostupné akcie MUS právě prostřednictvím Investenergy kontrolovanou obžalovanými.

Česká policie vyslýchala v roce 2010 i letos tehdejšího premiéra Zemana a ministry financí a průmyslu Pavla Mertlíka a Miroslava Grégra. Jejich výslechy se staly na přání obhajoby součástí soudního spisu.

Obžalovaní vinu popírají. Tvrdí, že případ byl dostatečně vyšetřen, protože v ČR bylo vyšetřování v minulosti třikrát bez výsledku zastaveno. Koláček v květnu řekl deníku Právo, že případ "nemá trestný čin". Připustil, že si obžalovaní koupili akcie MUS za peníze firmy, ale nevidí v tom problém.

"My jsme nikoho nepoškodili, to, co jsme slíbili, jsme každému zaplatili," řekl s tím, že 10. června u švýcarského soudu bude.

V první části procesu využili Čmejla, Diviš a Kraus práva nevypovídat. Obhájci tvrdili, že výpověď by mohla jejich klienty poškodit v souvislosti s probíhajícím vyšetřováním v ČR. Soud by měl obě části procesu spojit 24. června, na kdy jsou opět předvoláni Čmejla, Diviš a Kraus. Závěr líčení je plánován na 12. července.