Sociální demokracie v příštím týdnu ve Sněmovně nepodpoří ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Poslancům v pátek takový postoj jednomyslně doporučilo vedení ČSSD. Na tiskové konferenci o tom informoval předseda strany Bohuslav Sobotka, který je přesvědčen, že poslanci ČSSD budou doporučení respektovat. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) si sociální demokraté protiřečí.
"Pokud by tento návrh zákona byl přijat, tak by pravděpodobně znemožnil nové vládě, která přijde po volbách, realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti," popsal Sobotka jednu z hlavních výtek své strany.
Předsedovi ČSSD vadí i to, že vláda návrh předkládá v době, kdy zároveň navrhuje snižování příjmů státu. "My jsme přesvědčeni, že jakákoliv debata o mantinelech pro zadlužování státu se nemůže týkat jenom škrtů, ale musí se týkat také příjmů veřejných rozpočtů," uvedl.
Návrh označil za pokrytecký, protože s ním vládní strany přicházejí po sedmi letech zadlužování v době, kdy dluh dosáhl 45 procent hrubého domácího produktu.
Ministr financí je přesvědčen, že si ČSSD ve své argumentaci protiřečí. "Opravdu nevím, jak tento postoj jde dohromady s drtivou kritikou sociální demokracie vůči vládě, protože vláda nepřistoupila k 'fiskálkompaktu' na úrovni Evropské unie, protože přistoupení k tomu 'fiskálkompaktu' znamená závazek schválit ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti," řekl v reakci Kalousek.
Zaorálek: Církve by mohly přijít o příspěvky, změníme i majetkové vyrovnání - čtěte ZDE
Sedí v 5 dozorčích radách. Dá se to stíhat, moc pravomocí nemáme, obhajují se rekordmani - čtěte ZDE
ČSSD uznává, že z evropské fiskální smlouvy vyplývá povinnost vytvořit určitou dluhovou brzdu. Preferuje však prý takovou podobu dluhové brzdy, která vyloučí zmíněná rizika. Jejímu schválení by navíc podle sociálních demokratů mělo předcházet přistoupení ČR k fiskální unii v rámci EU.
Představitelé 25 zemí Evropské unie pakt podepsali loni v březnu. Jako jediné dvě země EU se k němu odmítly připojit Česko a Velká Británie. Smlouva má vést k tomu, že státy do svého práva zakotví pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech.
Takzvaná finanční ústava, která bez podpory sociálních demokratů nemůže projít, určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Obsažena je v ní i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit.
