Dosavadní italský prezident Giorgio Napolitano byl v sobotu jako první hlava státu v historii země zvolen do prezidentského úřadu na další sedmileté období. Ke kandidatuře jej přiměli politici po pěti neúspěšných pokusech zvolit jeho nástupce.

Napolitano se stal favorizovaným kandidátem šesté volby, v níž získal absolutní většinu 740 hlasů z celkem 1007 volitelů. Jeho soupeř, odborník na ústavní právo Stefano Rodota, dostal 217 lístků. Napolitana nakonec podpořily všechny hlavní politické strany kromě populistického Hnutí pěti hvězd, které proti dohodě ostatních politických sil ostře protestovalo.

Napolitanovi bude v červnu 88 let a je první, kdo v Itálii usiloval o druhý prezidentský mandát. Ten současný mu měl vypršet 15. května a on i jeho manželka podle médií už začali v prezidentské rezidenci balit věci.

Italové prezidenta nezvolili. Favorizovaný Prodi překvapivě odešel jako poražený - čtěte ZDE

Merkelová o Velikonocích relaxuje v Itálii. Místní politici ji "srdečně" vítají - čtěte ZDE

V prohlášení, které vydal po sobotní dopolední páté volbě, Napolitano uvedl, že nemá na výběr a musí splnit odpovědnost, již má vůči národu. Při vypršení druhého sedmiletého období mu bude 94 let. Komentátoři ale očekávají, že Napolitano do roka rezignuje, jakmile se krize kolem výběru prezidenta vyřeší.

Vzhledem k patové situaci začaly po dopoledním pátém kole volby obě hlavní italské strany, Demokratická strana Piera Luigiho Bersaniho a pravicová strana Lid svobody Silvia Berlusconiho, tlačit Napolitana k tomu, aby zůstal ve funkci. Obě strany před šestým hlasováním slíbily, že Napolitanovu kandidaturu podpoří.

Napolitano je v Itálii respektovanou osobností. Italský prezident nemá velkou politickou moc, ale rozhoduje o rozpuštění parlamentu, o konání voleb a složení vlády. Itálie je od únorových parlamentních voleb v patové situaci, protože se zatím nepodařilo zformovat novou vládu. Vede ji prozatímní kabinet Maria Montiho. Příští prezident by mohl případně vypsat nové předčasné volby.

Itálie se coby třetí nejsilnější ekonomika eurozóny potýká s politickou krizí od únorových parlamentních voleb, v nichž nezískala žádná ze stran jasnou většinu. "Republika visí nad vzduchoprázdnem," popsal dnes situaci deník Corriere della Sera.