Zápis ze zastupitelstva, z něhož se však nedozvíte ani jméno starosty, který ho řídil, natož komu obec prodala pozemek.
Strach, který mezi radnicemi vyvolává nejasný výklad zákona na ochranu osobních údajů, vede i k takto absurdním opatřením, kdy je ve zveřejněných dokumentech důkladně cenzurováno úplně vše, co by mohlo být považováno za osobní údaj. Tedy včetně jména starosty.
A to bez ohledu na to, že třeba na informace, které jsou již ze zákona někde veřejné, se ochrana nevztahuje.
Mnohá města totiž mají obavu z pokuty, či dokonce trestního stíhání, a tak raději přestala záznamy ze zastupitelstev zveřejňovat. Jinde si třeba občané musejí pro internetový přístup k záznamu vyžádat heslo. To dostanou jen místní.
Oldřich Kužílek, který byl spoluautorem přelomového zákona o svobodném přístupu k informacím, viní zejména Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
„Nevydal podrobnější stanovisko ani závazné rozhodnutí. Ale rozesílá neformální sdělení, která mají mimořádný odstrašující efekt,“ tvrdí Kužílek.
Úřad pod vedením Igora Němce před dvěma lety například doporučil karlovarskému magistrátu, aby z městského webu stáhl archiv videozáznamů z jednání zastupitelstva. Důvod? Objevovali se v nich také lidé z řad veřejnosti, kteří k tomu nedali radnici souhlas. Podobně dopadlo například i hlavní město Praha.
Paradoxně – přímé přenosy v televizi či na internetu podle úřadu závadné nejsou.
Co má Pražany zajímat v Šumperku?
„Žádný problém neexistuje,“ tvrdí Němec, který vše označuje za bouři ve sklenici vody, za niž nesou odpovědnost občanské iniciativy požadující větší transparentnost.
„Nechápu, proč je úporná snaha dát informace celému světu, když občan obec si o ně může požádat,“ prohlásil předseda úřadu na úterním semináři ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny.
Podle Němce, bývalého poslance a primátora hlavního města, například Pražany nemá co zajímat dění na šumperském zastupitelstvu.
Sněmovní výbor uspořádal seminář, který se problémem zabýval, protože se chystá změna zákona o obcích. Přesněji řečeno dvě – na stole je jeden vládní a jeden poslanecký návrh. Oba se ale vypořádávají s problematikou pořizování a zveřejňování záznamů z jednání zastupitelstva.
Poslanci navrhují, aby zastupitelstvo či rada obce mohly o povolení pořízení záznamu rozhodnout. Vládní úprava zase podrobně popisuje, jak má obec informovat o pořizování záznamu a kdy lze zveřejnit citlivé údaje.
Rozmazávat obličeje
Jedním z předkladatelů je poslanec za ODS Boris Šťastný. Ten je i zastupitelem Prahy, která nejdříve přestala zveřejňovat záznamy, poté podle Šťastného najala firmu, která v nich rozmazává obličeje lidí.
„Přijde mi to postavené na hlavu. Zastupitelstvo je otevřený orgán, kam může kdokoliv dobrovolně přijít a svobodně vyjádřit názor,“ uvedl poslanec. Proto prý začal připravovat změnu zákona, která by měla odstranit pochybnosti a nejasnosti.
Právě po vyjasnění pravidel přitom radnice volají. „Myslel jsem si, že mám jasno, ale nyní odsud odjíždím rozklepán,“ prohlásil starosta Slaného Ivo Rubík, který se také zúčastnil semináře v parlamentu.
Bývalý starosta Ladislav Čmelík přidává zkušenost z Jílového u Prahy: „Několik let se vše zveřejňovalo a nikdy nebyl problém. Teď se nezveřejňuje nic. A třeba na jednání o rozpočtu osobně nepřišel vůbec nikdo,“ popsal Čmelík.
Zákony by se podle něj měly změnit, stejně jako se díky internetu změnila dostupnost informací.
A jak vypadá dodržování současných zákonů v praxi? Jako názornou ukázku jsme vybrali začátek zápisu ze zasedání zastupitelstva z Rokytnice u Slavičína na Slovácku. Čtenáři je zatajeno i to, jak se jmenuje starosta - tedy obecně známá a dohledatelná informace.
