Fakt, že Češi mají v Evropské unii pověst euroskeptiků, v minulosti do značné míry podbarvovaly postoje bývalého prezidenta Václava Klause. Jedním z projevů Klausových názorů byla také nepřítomnost vlajky Evropské unie na hradních žerdích. To se ale dneškem mění.
Nastoupivší prezident Miloš Zeman je svými otevřenějšími názory na EU známý a dokázal to i během slavnostního vztyčení evropské vlajky na Pražském hradě. Akt tak symbolicky završil názorovou změnu české hlavy státu vůči EU. Na konci ceremoniálu zazněla také evropská hymna.
Proti vyvěšení evropské vlajky protestovalo na Hradčanském náměstí několik uskupení. Desítky demonstrantů pískaly a skandovaly "hanba".
Vyvěšení vlajky je součástí návštěvy předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa, který se počítá mezi čelní představitele unie. Barroso přiletěl do Prahy v úterý večer a krátce nato absolvoval večeři s Milošem Zemanem. Politici společně probírali zejména ekonomické otázky, například současnou situaci na Kypru.
Během tiskové konference Zeman dal najevo své sympatie k hlubší evropské integraci.
"Já jsem vždy zastával názor, že EU potřebuje společnou zahraniční a obrannou politiku a samozřejmě také společnou fiskální politiku včetně postupné harmonizace daňové soustavy. Nevím, jestli to nazývat mainstreamem nebo tvrdým jádrem. Podle mého názoru jsou to synonyma. Já jsem vysoce ocenil nedávný projev pana předsedy Barossa, kde se vyslovil pro budoucnost EU jako evropskou federaci," řekl prezident
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg Zemanův postoj kvitoval s tím, že jde o bohulibý krok. Zemana ale zkritizoval za to, že ho k podpisu smlouvy nepozval. Řekl, že nepozvání vnímá "srandovně". "Pobavilo mě to," uvedl ministr.
"Jsou civilizované evropské země, kde příslušný resortní ministr při obdobných příležitostech samozřejmě vystupuje po boku hlavy státu, a jsou státy, kde převažuje libovůle," cituje server aktuálně.cz Schwarzenberga.
Miloš Zeman k podpisovému ceremoniálu nepozval ani další politiky. Uvedl, že s Barrosem se po nástupu na Hrad setkal poprvé, a tak si s ním chtěl pořádně promluvit. "Kdybychom uspořádali masové shromáždění, tak se nedostaneme ke slovu. A protože jsme si chtěli popovídat, tak s námi byli pouze nejužší delegace našich nejbližších spolupracovníků," řekl Zeman novinářům.
Zeman také podepsal euroval
Ale nezůstalo jen u řečí. Po vyvěšení vlajek se český prezident a Barroso odebrali do útrob Hradu, kde Miloš Zeman podepsal dodatek k Lisabonské smlouvě. Konkrétně šlo o smlouvu k tzv. eurovalu, tedy ekonomickému záchrannému systému pro země eurozóny.
"Plně respektuji stanovisko obou komor českého parlamentu, které euroval schválily dokonce kvalifikovanou, tedy ústavní většinou," zdůraznil český prezident. Jeho předchůdce Klaus dokument podepsat odmítal, považoval ho za "zrůdnou a absurdní věc".
Vyjádřil také přesvědčení, že až ČR v budoucnu přijme euro, budou už nynější problémy typu řecké či kyperské krize minulostí a pomoc EU bude poskytována racionálním způsobem.
Zeman tak napravil další "rest", který mu zbyl po Václavu Klausovi. Opět to bylo ale pouze symbolické gesto. Euroval funguje od října loňského roku i bez českého podpisu.
Nečas: Vlajka neznamená změnu politiky
S Barossem se setkal i premiér Petr Nečas (ODS). "To, zda vlaje ta nebo ona vlajka, neznamená nějakou změnu české politiky," prohlásil. Podle něj je rozdíl, jestli se na Hrad pohlíží jako na úřední budovu, na níž vlajka EU běžně vlaje, nebo na "symbol tisícileté české státnosti, kde by tedy měla vlát pouze národní vlajka." "Jinudy ta dělící linka nevede a je z toho trošku zbytečně dělaná větší záležitost, než se patří," dodal premiér.
Nečas ocenil spolupráci s komisí i jednotlivými komisaři při české snaze dosáhnout transparentního a efektivního čerpání evropských fondů. Na společné tiskové konferenci pak Barroso, který je v ČR na dvoudenní návštěvě, zdůraznil, že peníze z evropských fondů jsou důležité pro "dobro českých občanů, regionů i českých firem".
"Jak jistě víte, Česká republika měla, má a obávám se, že stále ještě bude mít jisté potíže v oblasti čerpání kohezních fondů," řekl před novináři Nečas. Od loňska je kvůli chybám zastavené čerpání několika operačních programů, nyní ministerstvo financí zastavilo další, především regionální programy. Hrozí tak jednak, že kraje budou muset samy zaplatit takzvané korekce, na nichž se zatím nehodlá podílet ministerstvo financí, ale také, že ČR nevyčerpá všechny peníze, které by v tomto období vyčerpat mohla.
