Vítěz prezidentské volby Miloš Zeman, který v lednu porazil protikandidáta Karla Schwarzenberga, sice porušil zákon, přesto se stane regulérní hlavou českého státu.

Rozhodl tak Nejvyšší správní soud (NSS), který prověřoval 109 stížností na prezidentské volby. Žádné z nich nevyhověl.

„Je pravda, že během voleb došlo k porušení zákona, kdy v deníku Blesk byl publikován inzerát se zjevně lživou informací, který navíc nebyl podepsán zadavatelem. To se zcela jistě do výsledku voleb promítlo,“ připustil předseda volebního senátu NSS Vojtěch Šimíček.

Podle soudců ale dopad inzerátu nebyl tak významný, aby změnil výsledek voleb. „Vzhledem k tomu, že Miloš Zeman vyhrál o půl milionu hlasů, tak tento inzerát otočit volby nemohl,“ doplnil.

Inzerát v Blesku, který si prostřednictvím mediální agentury zadal advokát Vladimír Zavadil s minulostí příslušníka StB, nebyl jediným nezákonným políčkem vůči Karlu Schwarzenbergovi.

Provinil se i Miloš Zeman, který v souvislosti s restitucí čimelického zámku uvedl, že Karel Schwarzenberg vyhnal zdejší obyvatelku Táňu Bílou. „Ta to posléze popřela,“ konstatoval předseda senátu Šimíček.

Soud přihlédl k načasování kampaně

Protizákonné bylo podle soudců i vyjádření lidí v týmu Miloše Zemana, kteří tvrdili, že na rodovém hradě manželky kandidáta na prezidenta Theresy Schwarzenbergové dosud visí obrazy a symboly s nacistickou symbolikou.

„Bylo to protizákonné, ale v tomto případě jsme zohlednili načasování kampaně. Zda se tak stalo ve chvíli, kdy ještě protikandidát mohl reagovat. Mohl, navíc Miloš Zeman se za výrok o symbolech oficiálně omluvil,“ doplnil Šimíček.

Volební senát uznal, že některá Zemanova tvrzení se lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická či dokonce lživá. Nešlo však prý o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb.

Podle NSS je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty. Zneplatnění voleb připadá podle soudců v úvahu jen ve výjimečných případech, kdy jedna intenzivní protizákonnost, případně řada protizákonností slabších, mohla změnit celkový výsledek.

Nezákonné chování na straně Karla Schwarzenberga soud nezjistil.

Neúspěšní stěžovatelé se ještě mohou teoreticky obrátit na Ústavní soud (ÚS). Případné stížnosti ale už nemají přímý vliv na Zemanův nástup do funkce. Inaugurace se uskuteční 8. března.

Z celkového počtu stížností jich 64 skončilo odmítnutím, zejména proto, že pisatelé nedodrželi zákonnou lhůtu pro zpochybnění výsledku voleb. Další skupinu návrhů soudci vyřešili pouze prostřednictvím korespondence, protože nesplňovaly různá formální kritéria nebo vůbec nebylo jasné, čeho se stěžovatelé domáhají.

Konkrétní chybu ve volebním procesu zjistil NSS v Buštěhradu na Kladensku. V seznamu voličů byla u dvou sourozenců poznámka, že mají omezenou způsobilost k právním úkonům. Komise je proto nenechala volit. Ve skutečnosti ale žádné omezení neměli. Jak se poznámky do seznamu dostaly, buštěhradský městský úřad nevysvětlil.

Podle NSS jde o závažné porušení volebního zákona. Vzhledem k půlmilionovému rozdílu hlasů v druhém kole přímé volby však chyba nemohla ovlivnit celkový výsledek.

Se stížnostmi se na NSS neúspěšně obracely také některé známé osobnosti, například olympionička Věra Čáslavská a dokumentaristka Olga Sommerová. Soud nevyhověl ani protikorupčnímu sdružení Růžový panter, právnímu aktivistovi Tomáši Pecinovi nebo antikomunistovi Janu Šináglovi.