Přímočarý Miloš Zeman se ještě nestal prezidentem, ale již o sobě dal vědět, napsal ve středu na svém blogu britský týdeník The Economist. Pod titulkem Jakým prezidentem bude Miloš Zeman? se zamýšlí i nad tím, zda bude stejnou oporou levici, jakou byl dosluhující prezident Václav Klaus pravicové vládě.
Týdeník připomíná, že ještě před inaugurací Zeman přislíbil vztyčit nad Hradem vlajku EU a porušil protokol oficiálním portrétem. Nejvíce ale prý ohromila jeho výzva k novým volbám a k ukončení nynější vládní koalice, stejně jako odmítnutí sejít se s šéfkou strany LIDEM.
Podle The Economist je v pohybu i veřejné mínění. Poslední průzkum ukázal, že zdaleka nejoblíbenějším politikem v zemi je sociálnědemokratický prezidentský kandidát Jiří Dienstbier před druhým v prezidentských volbách, Karlem Schwarzenbergem. Ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi důvěřuje jen devět procent dotázaných (87 procent uvedlo, že mu nevěří) a premiéru Petru Nečasovi 12 procent.
I když český prezident má jen malou oficiální moc zasahovat do parlamentní politiky, pravice v posledních letech využívala výhody toho, že Václav Klaus byl hlavou státu a pomohl Petru Nečasovi udržet svárlivou koalici pohromadě. Vláda je kvůli kombinaci utahování opasků, skandálů a nedostatku charismatu hluboce nepopulární a bez pojistky vlivného Václava Klause její budoucnost vypadá bezútěšně, poznamenal The Economist.
Zeman už s vládou řeší velvyslance. Do Moskvy prosazuje europoslance Remka - čtěte ZDE
Zeman vyvěsí na Hradě vlajku Evropské unie. Pozve si na pomoc Barrosa - čtěte ZDEAni česká levice však nebyla v posledních letech příkladem kompetence. Schopnost využít veřejného mínění navíc není její silnou stránkou, píše britský týdeník s tím, že sociální demokraté jsou léta nejsilnější stranou v Poslanecké sněmovně a ovládají Senát. The Economist zároveň připomíná, že v Česku posilují komunisté a své strany si založili Zeman i expremiér Jiří Paroubek.
Ve srovnání se Zemanovým andělským oficiálním portrétem byla česká levice sotva svatá, pokud jde o propojení státních záležitostí se soukromým ziskem. Zatímco ODS je pronásledována skandály, sociální demokraté se jim přinejmenším vyrovnají, tvrdí týdeník. Na celostátní úrovni nejsou u moci od roku 2006, takže zdánlivě méně odhalení o velkých penězích a nezákonných aktivitách souvisí s nedostatkem příležitosti a důkladného zkoumání stejně jako s čímkoli jiným.
I když se politická nálada mění, teprve se ukáže, zda Miloš Zeman a hradní zdi mohou politickým skupinám poskytnout takovou neformální, ale vlivnou oporu, jakou dal Václav Klaus pravici, uzavřel The Economist.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist