Klaus už ví, co bude dělat, až odejde z Hradu. Nastoupí do Institutu Cato

Končící prezident Václav Klaus se od března stane spolupracovníkem amerického konzervativního myšlenkového Institutu Cato. Hrad to ve středu oznámil na Klausově internetové stránce. O angažování českého politika píše i časopis Cato Policy Report ve dvojčísle vydaném na konci loňského roku. Klaus končí ve funkci prezidenta 7. března. Jeho nástupce občané zvolí ve druhém kole prezidentské volby 25. a 26. ledna.

"Prezident republiky Václav Klaus se v březnu roku 2013 stane spolupracovníkem významného americkému think tanku Cato Institute," oznámil ve středu Hrad. Podle informací uvedených ve věstníku vydávaném institutem s ním zahájí Klaus spolupráci poté, co ukončí své účinkování v čele státu.

Klaus se v minulosti několikrát zúčastnil konferencí pořádaných konzervativním myšlenkovým trustem. V roce 2009 například ve Washingtonu promluvil na konferenci věnované 20. výročí pádu komunismu ve střední a východní Evropě.

V roce 2008 pak jmenoval institut mezi organizacemi, které sdílí jeho kritický postoj k teoriím o vlivu člověka na globální oteplování. "Že to není módní, politicky korektní, to je věc úplně jiná, ale myslím, že úkolem jakéhokoli férového a rozumného člověka, včetně mě, je bojovat s těmito politicky korektními a populistickými názory," řekl tehdy Klaus.

Institut Cato je americká konzervativní výzkumná organizace se sídlem ve Washingtonu. Zabývá se otázkami svobodného trhu, svobody a hospodářské politiky. Myšlenkový trust byl založen Murrayem Rothbardem, Edem Cranem a Charlesem Kochem pod názvem Nadace Charlese Kocha v roce 1974.

O dva roky později se přejmenovala na 'Cato Institute'. Finance získává od svých zakladatelů a dalších nadací a institucí. V roce 2011 institut působil s rozpočtem 23,6 milionu dolarů (asi 453 milionů korun).

Podle žebříčku Global Go To Think Tank z roku 2011 je Institut Cato šestou nejvlivnější výzkumnou organizací v USA. Institut se kriticky vyjadřuje k postojům amerického prezidenta Baracka Obamy, zejména v oblasti fiskální stimulace, reformy zdravotnictví nebo zahraniční politiky, zároveň ale podpořil jeho liberálně přistěhovaleckou politiku.