O AUTOROVI

Doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D., získal právnické vzdělání na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2010 se habilitoval v oboru obchodní právo.  Na ZČU působí od roku 1999 jako asistent na katedře obchodního práva, od roku 2001 jako odborný asistent v oboru soukromé právo se zaměřením na obchodní a úpadkové právo. Na své alma mater získal též titul Ph.D. V letech 2001 až 2009 se jako externí spolupracovník Ministerstva spravedlnosti České republiky podílel na tvorbě nového obchodního zákoníku a dalších zákonů.

Každý manažer může učinit špatné rozhodnutí, které bude společnost, v níž pracuje, stát více či méně peněz. A za to ponese odpovědnost - může přijít o odměny nebo být odvolán.

 

V některých případech ale může na základě špatného rozhodnutí vzniknout i povinnost k náhradě škody.

Minimální standard péče tvoří povinnost péče řádného hospodáře. Například jednatel společnosti ví, že kromě jiného má konat tak, aby společnost nepoškodil, a musí si zjistit vše rozumně potřebné pro to, aby mohl rozhodovat.

Zákon o obchodních korporacích po vzoru vyspělých ekonomik zavedl pravidlo podnikatelského úsudku, které předpokládá, že jedná-li třeba jednatel 'lege artis' (Pozn. podle pravidel oboru, často výslovně zákonného postupu), nemusí se bát sankcí.

Účelem této úvahy je snaha podpořit rozumně riziková podnikatelská rozhodování a dát prostor rozvoji podnikání. Riziko neznamená hazard, rizikové rozhodnutí možné nechtěné důsledky zohledňuje a je formulováno tak, aby nenastaly.

Riziko pod podmínkou dostatku informací

Proto pravidlo podnikatelského úsudku předpokládá, že jedná-li jednatel dostatečně informovaně, v zájmu společnosti, loajálně a současně pečlivě, jedná řádně, a neponese povinnost k náhradě případné škody, kterou jeho rozhodnutí přinese.

Zákon tak současně dává soudci příkaz, aby v případě sporu nehodnotil následek rozhodování jednatele, ale pouze proces jeho tvorby a přijímání. Zjistí-li se, že bylo rozhodováno řádně, ale že jednatelova úvaha o riziku nevyšla, tedy, že se zmýlil, nenese povinnost k náhradě škody.

Toto pravidlo předpokládá, že každý má právo na čestný omyl, pokud své rozhodování a zohledňování možných rizik učinil řádně a odpovědně – nechrání se tak běžný omyl, jednatel musí zvážit vždy vše tak, aby se omylům a chybám vyhnul.

Manažeři tak podle nové regulace vědí, jak se mají chovat, zákony jim dávají základní hranice, ve kterých se mají pohybovat, nicméně současně se zohledňuje různost situací při rozhodování.

Soudy zde oproti tomu ví, že zpětně hodnotit minulá rozhodování nedává smysl, resp. jim to nepřísluší, pokud bylo rozhodováno řádně a poctivě – nebylo-li, a i to je otázka soudního zjištění, rozevírají se možnosti trestání manažera v plné šíři.

Pravidla pro správu obchodních společností tím dávají prostor pro rozumně riziková jednání, tedy včetně jednání inovativních či vizionářských.

Zbývá vám ještě 0 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se