O AUTOROVI

Doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D., získal právnické vzdělání na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2010 se habilitoval v oboru obchodní právo.  Na ZČU působí od roku 1999 jako asistent na katedře obchodního práva, od roku 2001 jako odborný asistent v oboru soukromé právo se zaměřením na obchodní a úpadkové právo. Na své alma mater získal též titul Ph.D. V letech 2001 až 2009 se jako externí spolupracovník Ministerstva spravedlnosti České republiky podílel na tvorbě nového obchodního zákoníku a dalších zákonů.

Jak už jsme si řekli, v případě manažerů obchodních společností právo předpokládá jejich povinnost péče řádného hospodáře, která tvoří minimální standard péče.

Jednatel - vezměme si jako příklad jednatele společnosti s ručením omezeným - tak ví, že kromě jiného má konat tak, aby společnost nepoškodil, a musí si zjistit vše rozumně potřebné pro to, aby mohl rozhodovat.

Vlastní úsudek možný

Jednatelé ale také velmi často rozhodují obchodní případy, tedy situace, kdy bude hodně záležet na jejich vlastních zkušenostech, znalostech a odhadu budoucího vývoje. Velmi často podstupují riziko neúspěchu, jehož důsledky mohou dopadnout i na ně samotné.

Je pochopitelné, že čím více možných sankcí zákon zavádí, tím nižší je ochota manažerů riskovat – ví-li jednatel, že mu hrozí povinnost platit náhradu škody, vracet odměny nebo že bude dokonce vystaven trestnímu řízení, raději riziko nepodstoupí a bude se chovat konzervativně.

Bohužel tím trh a společnost mohou trpět, protože kdo neriskuje, nepřináší nové myšlenky, nové možnosti, a tím pouze konzervuje stávající stav.

Zákon o obchodních korporacích proto po vzoru vyspělých světových ekonomik zavedl pravidlo podnikatelského úsudku, tedy pravidlo, které předpokládá, že jedná-li třeba jednatel 'lege artis', tedy podle pravidel oboru nebo podle zákonného postupu, nemusí se bát sankcí.

Tak se zákon snaží podpořit rozumně riziková podnikatelská rozhodování a dát prostor rozvoji podnikání. Riziko neznamená hazard, rizikové rozhodnutí možné nechtěné důsledky zohledňuje a je formulováno tak, aby nenastaly.

Riziko pod podmínkou dostatku informací

Proto pravidlo podnikatelského úsudku předpokládá, že jedná-li jednatel dostatečně informovaně, v zájmu společnosti, loajálně a současně pečlivě, jedná řádně, a neponese povinnost k náhradě případné škody, kterou jeho rozhodnutí přinese.

Zákon tak současně dává soudci příkaz, aby v případě sporu nehodnotil následek rozhodování jednatele, ale pouze proces jeho tvorby a přijímání. Zjistí-li se, že bylo rozhodováno řádně, ale že jednatelova úvaha o riziku nevyšla, tedy, že se zmýlil, nenese povinnost k náhradě škody, ale samozřejmě může být odvolán, může mu být snížena odměna apod.

Zbývá vám ještě 0 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se