Současné soukromé právo se problematikou změn okolností a jejich vlivem na smluvní závazek komplexně nezabývá.
V občanském zákoníku najdeme jen jeden její dílčí výslovný projev, a to v rámci právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí (§ 50a odst. 3) – povinnost uzavřít budoucí smlouvu zanikne, pokud okolnosti, za kterých strany při vzniku závazku vycházely, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena.
V obchodním zákoníku je obdobná právní úprava (§ 292 odst. 5) s tím, že k zániku povinnosti uzavřít smlouvu dochází, jen když zavázaná strana změnu okolností oznámila oprávněné straně bez zbytečného odkladu.
Zproštění povinnosti nahradit škodu při porušení smlouvy
Vedle toho pamatuje obchodní zákoník na okolnosti, které vylučují povinnost nahradit škodu při porušení smluvní povinnosti (§ 374).
Ve své podstatě jde též o prolomení zásady pacta sunt servanda (smlouvy se dodržují) v širším pojetí, neboť přestože strana nedodrží smlouvu, nestíhá ji nepříznivý následek.
Dochází k tomu v případě, kdy vznikne překážka, která je nezávislá na vůli smluvní strany a brání jí ve splnění povinnosti; tato překážka musí být nepředvídatelná a neodvratitelná (nebo nepřekonatelná).
Nejčastěji půjde o přírodní události označované jako vyšší moc – vis maior (živelné pohromy) nebo různé společenské události (válka, státní převrat, vyhlášení embarga).
Podstatná změna okolností a nový občanský zákoník
Nový občanský zákoník v této oblasti přináší novinku. Přihlašuje se k myšlence, že každá smlouva je uzavřena s výhradou, že nedojde k výrazné změně poměrů, za nichž byla uzavřena.
Změna však musí být opravdu výrazná – změní-li se okolnosti tak, že se plnění stane pouze obtížnějším, nic to nemění na povinnosti plnit (§ 1764).
Uzavřou-li ale strany smlouvu, a poté se změní okolnosti tak podstatně, že v právech a povinnostech stran vznikne hrubý nepoměr a jedna je znevýhodněna buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě (není-li to ve smlouvě vyloučeno) a jejímu přizpůsobení novým podmínkám.
Přitom musí prokázat, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou (§ 1765).
Zákonodárce předpokládá, že strany mají i přesto zájem na plnění smlouvy, proto následkem podstatné změny okolností je právo žádat obnovení jednání o obsahu smlouvy.
Dohoda je lepší než nechat rozhodovat soud
Přitom strany by se raději dohodnout měly, neboť v opačném případě může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran nebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí.
Zásadní přitom je, že soud není vázán návrhem stran. Lehce se tak může stát, že soud rozhodne způsobem, který bude pro strany méně výhodný, než na kterém by se dokázaly dohodnout. Pravidlo by tak mělo strany k dohodě motivovat.
Uplatnění tohoto pravidla musíme vnímat až jako nejzazší řešení. Vyhoří-li např. řemeslníkovi provozovna, lehce by se mohlo zdát, že je to situace, kterou bychom pomocí tohoto pravidla měli řešit. Musíme si však klást mj. tyto otázky – nezpůsobil požár sám řemeslník? nemůže si jinde pronajmout dílnu a dílo provést? apod. Pokud na ně odpovíme kladně, prostor pro užití pravidla o podstatné změně okolností tu není.
Na závěr se sluší dodat, že nový občanský zákoník zachovává speciální pravidlo o změně okolností v rámci smlouvy o smlouvě budoucí (§ 1788 odst. 2) a zavádí nové v rámci právní úpravy výpovědi z nájmu bytu na dobu určitou ze strany nájemce (§ 2287). Najdeme v něm i úpravu důvodů zprošťujících škůdce hradit škodu při porušení smlouvy (§ 2913).
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.