Co je to adhezní smlouva?

Adhezními smlouvami jsou velice často různé formulářové smlouvy (např smlouvy o dodávkách energií, pozn. red.), které uzavírají spotřebitelé, ale nejen oni.

Proto je v zákoníku přímo stanovena vyvratitelná právní domněnka o tom, že formulářové smlouvy uzavírané se slabší stranou jsou smlouvami uzavíranými adhezním způsobem.

Je na smluvní straně, která formulář používá, aby případně prokázala opak a aplikaci pravidel o adhezních smlouvách pro daný případ vyloučila.

Malé písmo? Neobvyklé podmínky? Propříště už ne

Je-li určitá smlouva kvalifikována jako smlouva uzavřená adhezním způsobem, je třeba dát si pozor na určité specifické doložky. Lze je rozdělit do čtyř skupin. V případě prvních třech skupin dává zákoník určitý návod, jak postupovat, aby mohla silnější strana doložku podržet v platnosti, v případě doložek spadajících do čtvrté skupiny lze její neplatnosti předejít pouze tím, že se vůbec nepoužije.

• První tvoří doložky odkazující na podmínky uvedené mimo hlavní text smlouvy – např. na všeobecné obchodní podmínky. Slabší stranu je nutno seznámit jak se zněním doložky, tak s jejím významem.

Seznámení s významem se musí stát způsobem, který je schopna pochopit průměrně rozumná osoba. Pokud k řádnému seznámení s významem doložky nedošlo, může silnější strana situaci zachránit ještě tím, že prokáže, že slabší strana musela význam doložky znát (např. z důvodu opakovaně uzavíraných smluv stejného typu, při kterých dříve podmínky vymezené mimo text smlouvy aktivně plnila).

• Druhou skupinu tvoří doložky, které lze přečíst jen se zvláštními obtížemi. Tyto mohou být jak ve smlouvě tak i mimo hlavní text smlouvy. Silnější straně mohou přinést problémy ty doložky, které působí slabší straně újmu, anebo jí nebyly dostatečně vysvětleny.

Toto pravidlo nemíří jen na text, který je psán velmi malým fontem (obecně je akceptovatelný font velikosti 10 a větší), ale také na text, který je např. díky svému barevnému provedení špatně čitelný. Text musí být koncipován tak, aby neodrazoval od přečtení a nepřebíjel obsah formou.

• Do třetí skupiny patří doložky, které jsou pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelné. Rozumí se tím srozumitelnost ve smyslu pochopitelnosti textu a schopnosti na jeho základě zjistit, jaké důsledky pro slabší stranu doložka má.

I zde platí to, co bylo uvedeno u doložek čitelných jen se zvláštními obtížemi – silnější strana se musí vyvarovat těch, které představují pro slabší stranu újmu, anebo je musí dostatečně vysvětlit.

• Poslední skupinou jsou doložky zvláště nevýhodné, aniž je pro to rozumný důvod. Opět se to týká doložek ve smlouvě i mimo hlavní text smlouvy. Jsou to např. situace, kdy se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu odchyluje od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech.

Adhezní smlouvy mohou existovat i mezi podnikateli, protože i podnikatel může být slabší stranou (např. začínající živnostník vůči bance při poskytování úvěru, drobný dodavatel vůči nadnárodnímu obchodnímu řetězci apod.).

V závazku dvou podnikatelů však mohou být pravidla chránící slabšího vyloučena. Kromě jednoho případu – když slabší strana prokáže, že doložka uvedená mimo vlastní text smlouvy a navržená druhou smluvní stranou hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku.