Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka už oznámil, že ČSSD by v případě zisku ústavní většiny v obou komorách parlamentu uvažovala o změně Listiny základních práv a svobod tak, aby lépe garantovala lidem základní jistoty související s fungováním sociálního státu.

Příští sněmovní volby budou za dva roky přibližně koncem května. Pokud by v nich ČSSD a KSČM také získaly ústavní většinu, na ústavní změny by měly zhruba pět měsíců. Koncem října 2014 totiž budou další senátní volby, v nichž ČSSD bude obhajovat 23 mandátů, tedy polovinu.

Výsledky druhého kola senátních voleb

Úspěch známých osobností

Kromě levicových kandidátů uspěly i známé tváře. V Brně zvítězila bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ), v Praze 2 někdejší ředitel Státního fondu životního prostředí Libor Michálek (za Piráty), ve Zlíně podnikatel Tomio Okamura, v Chrudimi Jan Veleba (oba nezávislí) a v Ostravě podnikatel Leopold Sulovský (za hnutí Ostravak).

Za ČSSD obhájili mandát na Mladoboleslavsku Jaromír Jermář, na Prostějovsku Božena Sekaninová a na Karvinsku Petr Vícha. Šanci usednout v horní komoře využil za největší opoziční stranu například končící hejtman Pardubického kraje Radko Martínek na Svitavsku.

Známé tváře v Senátu

Do horní komory se za ODS opět probojoval teplický primátor Jaroslav Kubera na Teplicku. Znovuzvolení mohou slavit dva pražští senátoři ODS Daniela Filipiová a Tomáš Grulich.

Po prvním volebním kole bylo jisté to, že ČSSD jako jeho vítěz zůstane nejsilnější stranou v Senátu, bude tak obsazovat křeslo předsedy horní komory a s KSČM bude mít nadpoloviční většinu díky vzájemným duelům.
Ve finále lidé svými hlasy určili, jestli si sociální demokraté obnovili svou nadpoloviční většinu 41 senátorů.

Potřebovali k tomu vyhrát v osmi z 23 obvodů, kde měli své finalisty. K zajištění ústavní většiny (49 hlasů) by museli ještě dalších osm senátorů získat. Komunistům s 12 finalisty šlo ve volbách také o možnost založit poprvé stranický senátorský klub, k čemuž aktuálně potřebovali zvolení čtyř senátorů.

ODS měla šanci ve finále obhájit alespoň deset ze 13 mandátů, zatím to vypadá na čtyři senátory. I tak bude mít nejnižší početní zastoupení v Senátu od jeho vzniku v roce 1996.

V Senátu v příštím týdnu začne vyjednávání na základě povolebního rozložení sil. Senátoři totiž po každé obměně třetiny horní komory volí její představitele, šéfy výborů a komisí. Na dohodu mají frakce čas do 21. listopadu, kdy se má obměněný Senát sejít k první schůzi v devátém funkčním období. V předvolebním složení se senátoři naposledy sejdou příští týden.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist