Některá zaměstnání se celý život nedají dělat

Syndom vyhoření má nejen subjektivní, ale i objektivní projevy. Příznaky mívají různých charakter a většinou souvisejí s vyčerpáním.

To je různé. Některá zaměstnání se celý život nedají dělat a někteří nadřízení mají nepřiměřené nároky. Pak by změna zaměstnání pomohla. Jindy je problémem třeba nadměrná ctižádost. Zde je důležitější posun priorit. Zdraví patří rozhodně k důležitým životním hodnotám, protože ovlivňuje kvalitu života více než třeba měsíční příjem.

Projevy stresu jsou i objektivní, např. svalové napětí nebo krevní tlak lze měřit poměrně snadno.

Jedná se o stav vyčerpání v důsledku dlouhodobého stresu. Zprvu se dostavují pocity neuspokojení z práce, následují drobné zdravotní potíže, např. častá nachlazení nebo obtíže s pohybovým systémem. Postupně klesá pracovní nasazení a výkonnost. Tomu odpovídá i pokles sebedůvěry a energie. Navíc dochází k interpersonálním problémům, zhoršují se rodinné vztahy i komunikace. Jestliže někdo si to někdo nepřipustí, v bludném kruhu narůstají obtíže a člověk přestává být schopen vykonávat určitou práci. Syndromu vyhoření lze ale předcházet a lze ho i léčit.

To je velký omyl. Stáhněte si zadarmo z www.drnespor.eu moji knihu Závislost na práci. Ten, kdo to s prací dlouhodobě přehání, po čase zjistí, že jeho efektivita klesá. Asi znáte anglické rčení „Slow and steady wins the race.“

Je typičtější spě pro muže, ale ženám se rozhodně také nevyhýbá. Zvláště když se od nich chce, aby zvládali extrémní nároky v práci a ještě domácnost. Je třeba vymezit své hranice. Jedna sekretářka měla dva šéfy. Jestliže své nároky přeháněli, říkala jim: „mám pouze dvě rychlosti a tohle je ta vyšší. Všechno dobré i Vám!

Nemám úplně přehled, jistě se to bude lišit v různých oborech. Někde se psycholog může ve firmě na věnovat se spíše posudkové činnosti spíše než prevenci. Srovnání je obtížné. Americké Employee assistance programs fungují v jiných podmínkách. Psychologická péče a psychoterapie jsou tam mnohem dražší a tím i obtížněji dostupné. Ve zmíněných programech často nepracují psychologové, ale lidé s nižším vzděláním.

Ano, léčba je možná a do jisté míry se překrývá i s prevencí. V léčbě profesionálního stresu a syndromu vyhoření je však obvykle třeba postupy kombinovat a použít je s větší intenzitou. Někdy je nutná dočasná nebo dlouhodobá změna zaměstnání, snížení úvazku a další podobná opatření. Nyní už slíbené tipy: • Kvalitní síť mezilidských vztahů působí jako nárazník nebo ochrana proti stresu. • Užitečné jsou dobré kolegiální. Kolegové bývají schopni si dobře porozumět. • Pomáhá mít k dispozici podstatné informace a zvládnout potřebné pracovní dovednosti. • Užitečné komunikační dovednosti ve vztahu ke spolupracovníkům i nadřízeným. • Přirozenou strategií prevence a zvládání nadměrného stresu jsou relaxační a meditační techniky. Přehled některých prací týkajících se využívání relaxačních technik je na adrese www.drnespor.eu. Tam jsou volně ke stažení i nahrávky relaxačních technik. • Je žádoucí si dobře organizovat čas. • Dobré vnímání sebe sama (sebeuvědomění) na tělesné i duševní úrovni. Schopnost dobře si sám sebe uvědomovat umožňuje včas reagovat na příznaky stresu, vyčerpání nebo časné známky zdravotní poruchy. S tím souvisí i dobrá pracovní poloha. • Odolnost vůči profesionálnímu stresu zvyšují pestrost práce. • Realistické nároky na sebe, dávat si dosažitelné cíle. • Zdraví napomáhající praktiky (např. cvičení nebo relaxaci) by si měli lidé plánovat stejně odpovědně jako důležité pracovní úkoly. • Člověk by neměl přebírat odpovědnost za skutečnosti, které nemůže ovlivnit. • Odolnost proti stresu zvyšují i kvalitní zájmy a záliby, které nesouvisejí se zaměstnáním a které umožňující obnovu sil. Ke kvalitním zálibám ale nepatří sledování dlouhé televize, to naopak vyvolává pocity strachu a obavy (tzv. syndrom špatného světa). Lze naopak doporučit např. uklidňující hudbu. Existují i data o příznivém vlivu domácích zvířat na psychiku jejich chovatelů, to se týká zejména psů. • Pro duševní zdraví a výkonnost jsou nevyhnutelné zdánlivé samozřejmosti jako dostatek spánku a dostatek nealkoholických tekutin. • Taktně a důrazně odmítat nadměrné pracovní zatížení. Přepracovaný člověk by neměl přibírat nové úkoly, dokud se nezbaví dřívějších. • Běžné užívané návykové látky, jako alkohol, kofein a tabák stres v mnoha ohledech ho zvyšují (např. tepovou frekvenci, krevní tlak apod.). • Pozitivní význam mají přiměřená a vhodná tělesná cvičení. Přiměřeně intenzívní tělesný pohyb nebo práce navíc snižují úzkosti i deprese a zlepšují duševní výkonnost. • Důležitá je péče o vlastní zdraví. • K užitečným strategiím patří i smích a humor. • Spiritualita (duchovnost) některým lidem také pomáhá zvládat nároky. • Pocit uspokojení z práce. • Některé postupy sice nelze doporučit všeobecně, ale mohou být prospěšné určitým lidem s ohledem na jejich zájmy, hodnotovou orientaci nebo další okolnosti jejich života. Sem patří např. různé formy duchovního života.

Možná to není celá prevence, ale rozhodně je to pořádný krok správným směrem.

Budu brát Vaši otázku vážně. Zátěžové životní události jsou zdrojem stresu. V takových obdobích je dobré na svojí kondici a odpočinek dbát ještě o něco více.

Fungující a spolehlivá síť vztahů chrání před stresem. Problémy v osobním životě odolnost vůči stresu sníží, člověk by proto měl se silami hospodařit opatrněji.

Ano, jestliže nemyslí také na sebe a své zdraví a kondici. Co můžete udělat viz výše. Mimochodem syndrom vyhoření se netýká jen podnikatelů, ale i pomáhající profesí.

Pestrost práce a její střídání má ochranný vliv, to je pravda. Člověk ve službách nebo zdravotnictví může mít ale také problémy s vyhřením. Hypokineza (nedostatek pohybu) je rizikový činitel v mnoha ohledech. Platí to i zde. Takovým lidem doporučuji dělat mikropřestávky, viz toto video: http://youtu.be/-m2tgd42f7w

V určitém věku je třeba myslet na druhou kariéru, tj. jak uplatnit schopnosti a zkušenosti a při tom respektovat své síly a tempo. Např. pan docent Skála se v rámci druhé druhé kariéry věnoval vzdělávání psychoterapeutů.

Nejprve k té tělesné aktivitě. Pomáhá přiměřené tělesná aktivita, ne naprosté vyčerpání. Je otázka, zda se u Vaší paní matky jedná o vyhoření nebo citlivější povahu. Kromě dědičnosti dochází v rodinách k učení nápodobou, tj. přebíráme od rodičů některé vzorce chování. Naštěstí to lze měnit.

Ano, zvládání stresu, nácvik relaxačních technik, klidné dýchání do břich a dobré držení těla, to vše by do osnov patřilo. A výše zmíněné mikro přestávky také.

Příznaky viz výše. Nechuť může být dána mnoha okolnostmi, nejen vyhořením. Mimochodem, procházka před nástupem do práce nebo po jejím skončení je skvělý nápad. Prý to běžné dělají i finančníci v Londýně.

Odcizení, které popisujete, zvyšuje různá rizika. Ano, najít si něco, při čem se budete cítit užitečný, by jistě pomohlo. Co by to mělo být, to opravdu nevím.

Co se zmíněných termínů týče, jsou to synonyma. Nejedná se o závislost v pravém slova smyslu, ale má s ní některé společné rysy. Více viz moje kniha na toto téma. Volně se souhlasem vydavatele zde: http://www.drnespor.eu/wadd4.doc

Některé odpovědi jsem si předem připravil. Ano problém,jak hospodařit se silami, mám také . Řeším ho průběžně. :) Setkáváme se závislými na alkoholu, kteří neumějí než pracovat a pít. Abstinovat od alkohol by zde nestačilo, ale je třeba změnit životní styl. Kolik jich je, to teď neodhadnu.

Řekl bych, že jsem v pohodě. :)

Záleží na charakteru práce, u pestré práce se dá těch osm i o něco více hodit vydržet. Pomoci mohou u mikropřestávky, viz http://youtu.be/-m2tgd42f7w

Do politiky se nepouštět. :)