V pražské katedrále sv. Víta bylo v sobotu dopoledne blahořečeno 14 františkánů, které v 17. století zabil rozlícený dav po vpádu pasovských vojsk. Ceremoniál byl spojený se mší, kterou vedl kardinál Angelo Amato, zástupce Vatikánu. Podle katolické církve jde o první beatifikaci v pražské arcidiecézi. Kardinál Dominik Duka prohlásil, že právě odtud vzešla dávná tragická událost z mravní krize celé Evropy, tudíž je varováním pro dnešek.
Dekret o blahořečení umučených řeholníků podepsal papež Benedikt XVI. Prohlášení za blahoslaveného je předpokladem pro svatořečení, tedy prohlášení za svatého. Na rozdíl od kanonizovaných světců, uctívaných v celém katolickém světě, je církevní kult blahořečených většinou omezen - na diecézi, zemi, řádové společenství.
Františkáni se přidali k blahoslaveným 401 let po své smrti. Zabiti byli o masopustním úterý 15. února roku 1611 v klášteře u Panny Marie Sněžné. Stalo se tak po vpádu pasovských vojsk do Čech, kdy byli katoličtí kněží od protestantské většiny nařčeni z kolaborace s vojskem. Do kláštera tehdy vtrhli naštvaní Pražané a bratry bez milosti pobili. Jejich těla byla pohřbena až po čtyřech dnech v křížové chodbě kláštera a později v kapli.
Pravoslavného popa uvrhli do klatby kvůli Pussy Riot. Protestoval proti rozsudku - čtěte ZDE
V Polsku začal vycházet časopis o vymítání ďábla. Podporují ho i někteří kněží - čtěte ZDE
Pražský kardinál Duka uvedl, že sobotní slavnost se netýká jen Prahy nebo Česka, ale celé Evropy, a to nejen proto, že vyvražděná františkánská komunita byla složena z příslušníků mnoha národů.
"Jejich pozemská tragédie a posmrtná sláva vzešla z mravní krize celé tehdejší Evropy. Právě v tomto kontextu tehdejších nejistot, osočování, obav, volání po nápravě, radikalismu a potlačení základní lidské zodpovědnosti vůči druhým, stejně jako v bezmezné závisti, stává se dávná událost mementem pro dnešek," prohlásil Duka.
Ostatky františkánů
Mezi blahoslavenými jsou Češi Bedřich Bachstein, bratr Jan, bratr Emanuel a bratr Antonín. Ostatní řeholníci pocházeli z různých zemí Evropy. Trosky kláštera u kostela Panny Marie Sněžné, kam budou zpět znovu uloženy jejich ostatky ve zcela novém relikviáři, osídlili v roce 1604.
Mezi těmi, které v posledních 15 letech blahořečila katolická církev a kteří byli za života nějak spojeni s českými zeměmi, jsou dvě řádové sestry narozené v ČR i císař Karel I.
Řád menších bratří, jehož členové jsou nazýváni františkáni, je žebravý řeholní řád založený svatým Františkem z Assisi v roce 1209. Řád se dělí na tři větve - minorité, observanté a kapucíni. Charakteristickým oblečením je hnědá kutna převázaná v pase bílým provazem, na kterém jsou tři uzly symbolizující tři řeholní sliby: chudobu, poslušnost a čistotu.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist