Investoři se bojí korupce českých firem, požadují speciální audity

Zahraniční firmy jsou při investicích do českých společností čím dál opatrnější. Častěji než dříve si před akvizicí nechávají kromě tradičních právních či finančních prověrek zjistit i to, zda se firma nezapletla do úplatkářské aféry.

"Jen za poslední měsíc se na nás s žádostí o protikorupční due-diligence obrátily dvě firmy, letos už jich bylo určitě pět," řekl Hospodářským novinám Tomáš Kafka, šéf investigativního týmu poradenské společnosti Ernst & Young. Mezi koncerny, které si takové prověrky zamýšlených nákupů nechávají dělat, patří Siemens či Microsoft.

"Zaznamenali jsme zvýšený zájem ze strany investičních fondů a skupin, jež chtějí kromě klasické finanční due-diligence i forenzní prověření zvažované akvizice, protože si lépe uvědomují možná rizika spojená se sílícími protikorupčními zákony," připustil podobné zkušenosti Michal Kohoutek, který vede vyšetřovací sekci v PricewaterhouseCoopers.

Důvodem, proč tato poptávka stoupá, je přísnější legislativa tady i ve světě – například v Česku od ledna platí zákon o trestní odpovědnosti firem.

V Británii mají zase od loňska speciální zákon, podle kterého jsou firmy odpovědné i za to, když někdo "cizí" pomocí úplatku prodává jejich výrobek. A střední Evropa včetně Česka, kde korupce je velký problém, je proto rizikovým regionem.

A jak takový protikorupční audit vlastně probíhá?

Záleží samozřejmě na zadání, ale obvykle se prověřuje způsob získávání veřejných zakázek. Pod drobnohled se dostávají i okolnosti, za nichž sama firma vypisovala dodavatelské tendry. Kontrolují se vazby klíčových zaměstnanců na státní správu, auditoři si shánějí informace o pověsti a praktikách společnosti mezi znalci prostředí.

"Počet zaměstnanců v oddělení vyšetřování podvodů vzrostl za poslední tři roky v regionu střední a východní Evropy z 50 na 90," přiblížil Kafka z Ernst & Young.

O prověřování českých firem se dočtete v Hospodářských novinách