Čeští vědci prokázali, že pro transplantace se hodí i kmenové buňky mrtvých

Čeští vědci jako první na světě prokázali, že kmenové buňky pro tvorbu krve je možné pro potřeby transplantace odebírat i mrtvým dárcům.

Tým Emanuela Nečase a Luďka Šefce z Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá studiem krvetvorných kmenových buněk a jejich tkáňovým mikroprostředí.

Zjištění, že lze tyto buňky odebírat i zemřelým, může významně obohatit registry dárců kostní dřeně a přinést novou naději pacientům čekajícím na transplantaci. Živý dárce totiž může darovat pouze párový orgán, jako například ledvinu či kostní dřeň s obsahem kmenových buněk.

"Oproti ostatním buňkám si kmenové buňky odebrané i řadu hodin po smrti plně zachovají své přirozené vlastnosti, a jsou tak vhodné pro transplantaci," uvedl profesor Nečas.

V případě transplantace kostní dřeně je nutná maximální genetická shoda mezi dárcem a příjemcem, což značně omezuje nalezení vhodného dárce pro každého pacienta. Někteří pacienti proto musí dlouho čekat a často se ani nedočkají.

Pro transplantaci se některé orgány získávají i od zemřelých dárců. To však zatím neplatí pro kmenové buňky. Tým z Ústavu patologické fyziologie jako první prokázal, že krvetvorné kmenové buňky jsou odolné vůči nepříznivým podmínkám vznikajícím zástavou krevního oběhu.

Nečas a Šefc se budou podílet na jednom z pěti klíčových výzkumných programů projektu UK a Akademie věd ČR s názvem Biocev, kterým je vývoj léčebných a diagnostických postupů. Výzkumem chování kmenových buněk v mikroprostředí kostní dřeně se zabývají dlouhodobě.