V Rašovicích na Kutnohorsku mají zničené silnice od zemědělské techniky. Tamní starosta Zbyšek Šánek se chytil šance a místo toho, aby je opravil, usiluje o jedinečné cesty s vyztuženým asfaltem.

Tento nápad je jedním z pěti desítek, které se sešly na státním dopravním fondu. Ten totiž vůbec poprvé otevřel stomilionovou pokladnu pro vědecké experimenty, které mají pomoci zlepšit českou dopravu. Nyní se rozhodne, na které nápady stát peníze pošle.

"Jako malá vesnice máme potíž sehnat peníze na obyčejné opravy. Dali jsme se proto dohromady se společností Silnice Čáslav a zkoušíme to touhle vědeckou cestou," popisuje starosta Šánek.

Stejně jako Rašovice poslala své nápady i pražská Technická správa komunikací (TSK). Spojila se s Pražskými silničními a vodohospodářskými stavbami a v ulici K Barrandovu chce položit speciální tichý asfalt, který by tlumil hluk pneumatik a ulevil obyvatelům okolních domů.

Tichosti asfaltu dosáhli specialisté tím, že do něj přimíchali pryžový granulát. Asfalt je navíc trvanlivější než ten běžně používaný a také se v něm tvoří méně děr. Zatímco v Česku se o něj bojuje v rámci balíku peněz pro vědu na silnicích, například v sousedním Německu se užívá poměrně běžně.

"V rámci testu provede specializovaná společnost měření hluku před rekonstrukcí a po ní," plánuje mluvčí TSK Tomáš Mrázek. Podobný druh tichého asfaltu má už Praha v ulici 5. května a podle správy komunikací se hluk v ulici výrazně snížil.

Další nápady, jak zlepšit v Česku provoz, mohou fungovat zase na železnici. Například mezi Libercem a Českou Lípou jezdí rychlíky hodinu a pět minut. Správa železniční cesty chce čas o deset minut zkrátit.

Železničáři toho chtějí dosáhnout tak, že umožní vlakům jezdit rychleji přes přejezdy, trávit méně času ve stanicích díky úpravě nástupišť nebo zkrátí technologické přestávky.

"Projekt by měl přinést řešení i pro další tratě, kde je propad rychlosti na přejezdech a dlouhá čekání vlaků ve stanicích bolestivým problémem," popsal mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Pavel Halla.

Situace ale není jednoduchá. Podobných nápadů se na fondu sešlo jedenapadesát. Jejich autoři požadují přes dvě stě šedesát milionů, přičemž fond má k rozdělení jen sto milionů. "Bude záležet na hodnotitelské komisi, které žádosti doporučí k financování," řekl náměstek ředitele fondu Tomáš Blecha.

Čtěte více v Hospodářských novinách