Německý prezident Joachim Gauck napsal českému svému českému protějšku dopis k 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků. "Německo si je vědomo historické odpovědnosti za masakry v Lidicích a Ležákách, sdílí bolest nad oběťmi," uvedl mimojiné v dopise Gauck. Vyjádřil také obdiv nad odvahou československých výsadkářů, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

"Vážený pane prezidente, myšlenka na opovrženíhodné teroristické činy z Lidic a Ležáků mne naplňuje hlubokým zármutkem a studem. Německo je si vědomo své historické odpovědnosti. Proto musí být nejvyšším přikázáním veškerého politického jednání zabránit opakování války a teroru," napsal Gauck v dopise, který dnes dopoledne přinesl Klausovi německý velvyslanec v ČR.

Hrůzy druhé světové války vycházející z Německa podle Gaucka zanechaly hluboké rány. "Máme však i naději, protože Němci a Češi jsou dnes partnery a přáteli ve svobodné a sjednocené Evropě, která se cítí být zavázaná lidským právům a svobodě," napsal.

Klaus v odpovědi německému prezidentovi uvedl, že si jeho dopisu velmi váží. "Velmi si cením vaší snahy dát nový impulz k překonání zbytků nedůvěry, které ve veřejnosti na obou stranách naší společné hranice přetrvávají," uvedl. Dopis prý považuje za silný výrok o tragické době okupace a zločinech nacismu. "Váš dopis je pozitivním gestem vůči naší zemi," napsal Gauckovi.

Německá strana deklarovala odpovědnost Německa za nacistické zločiny a lítost nad utrpením, které bylo způsobeno Čechům, v česko-německé deklaraci z roku 1997. V poslední době se k německé okupaci českých zemí vyjádřil například v listopadu 2010 německý prezident Christian Wulff. "Němci způsobili Čechům v době okupace nevýslovné utrpení a nikdy na to nesmějí zapomenout," řekl.

Starostka Lidic Veronika Kellerová si Gauckova dopisu velmi váží, je to podle ní gesto smíření. "K tomu se ani nedá víc říct. To je opravdu gesto smíření, toho gesta si vážím," dodala Kellerová.

Poměrně překvapen byl zprávou o dopise německého prezidenta Pavel Horešovský, který je jedním z 13 žijících lidických dětí. Jeho otce nacisté zastřelili, matka strávila válku v koncentračním táboře. Podle něj by však byla na místě oficiální omluva za vyhlazení obce. "Je to 70 let, co se to tady stalo. Kdyby ta omluva přišla, bylo by to v pořádku. Bez té omluvy se dá žít, žijeme bez ní už 70 let, ale když už o tom začínají mluvit, bylo by na místě to udělat oficiálně," řekl ČTK Horešovský.

Dopis přivítala i Miloslava Kalibová, jedna z lidických žen, která přežila vypálení obce.

Výročí spojená s druhou světovou válkou nicméně v posledních letech ve vstřícná gesta mezi Klausem a německými politiky nevyústila. Před dvěma lety Klaus prohlásil, že poválečné násilí Čechů na Němcích bylo nesrovnatelně menší než násilí páchané nacisty na okupovaných územích. Loni v červnu odmítl s odkazem na výročí lidické tragédie výzvu sudetských Němců, aby se omluvil za jejich poválečné vysídlení z Československa.